Delirium - Lauren Oliver

9. února 2015 v 10:02 | Terka M. |  Recenze knih
  • Když se do knihy řádně začtete, už nemůžete přestat, dokud neskončí. Vlastně by mi ani nevadilo, kdyby autorka nenapsala zbylé díly. Stačil by mi ten první a to i navzdory tomu, jak skončil. Všechno není jako v pohádce, že ano? :)

---

Název: Delirium
Původní název: Delirium
Autorka: Lauren Oliver
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2012
Počet stran: 346 s.
První díl trilogie.


Hodnocení obálky:

U obálky si nejsem jistá, jak ji ohodnotit. Je zbarvena do modré barvy. Takové, o které se dozvídáme v průběhu knihy, že ji má hlavní hrdinka ráda. Až na barvu jsou všechny díly stejné, což je fajn. Alespoň člověk hned pozná, že se jedná o sérii. Ačkoli, člověk, který by si nepřečetl o tom, že má tahle kniha víc dílů, by to ani nemusel poznat. Naštěstí v případě, že sledujete různé knižní portály (namátkou Databazeknih.cz), můžete prakticky ihned zjistit, kolik má dílů, jak se jmenují a jak vypadají. Ale to s hodnocením obálky nesouvisí, takže vlastně nechápu, proč to sem pletu.

Hodnocení knihy:

Kniha se četla vskutku dobře. Od začátku až do konce. Na konci jsem dokonce uronila nejednu slzu. Musím uznat, že mám dystopie ohromně ráda, což asi víte. Už jen vzhledem k tomu, že jsem tu recenzí na podobné knihy zveřejnila vícero. Ano, všechny jsou svým způsobem na jedno brdo (snad s výjimkou Selekce, kde se nebojuje zbraněmi, ale něčím jiným). Mrzelo mě to, co se stalo na konci knihy, ale jak už jsem řekla na začátku, dokázala bych si představit, že by to takto skončilo a žádný další díl nebyl.

Vím, že si další díly stoprocentně přečtu. Dívala jsem se na stránky naší knihovny a zjistila jsem, že jsou oba dva zbylé díly k dispozici k vypůjčení, takže až půjdu vrátit Delirium, podívám se po nich dvou. Přestože se k nim dostanu nejdéle za měsíc vzhledem k tomu, že tu mám nepřečtené knihy od Knihcentra, pak knížky, které si už nechci dál prodlužovat a ráda bych je vrátila v termínu. A pak škola. Správně, ještě mě nevyhodili pro blbost.

Co se týče hlavní hrdinky, je jí Magdalena, které nikdo neřekne jinak než Lena. V průběhu celé knihy se vyvíjí. Nejdříve věří, že láska je špatná tak, jak jí to všichni tloukli do hlavy. Nemůže se dočkat, až zákrok podstoupí a už v ní ta nemoc nebude. To samozřejmě až do chvíle, kdy potká Alexe, díky kterému se jí změní priority.

Vlastně je celá kniha dost předvídatelná. Až na ten konec, tedy. Ale je uzavřený (nebo alespoň mě přišel uzavřený), takže nebudete autorku nenávidět kvůli tomu, že další díly nemají v knihovně a vy si tak musíte počkat. Případně kvůli tomu, že jste měli peníze jen na první díl.

Upírám pohled na pošlapaný koberec pod sebou. Carol se ke mně nakloní, sebere mi Jennyin sešit a svým jasným, vysokým hlasem nahlas pronese, "Devět krát šest je padesát čtyři." Pak pracovní sešit zaklapne. "Ne padesát dva, Leno. Myslela jsem, že násobilku umíš?"
Jenny na mě vyplázne jazyk.
Uvědomím si svou chybu a tváře mi začínají hořet. "Omlouvám se. Asi jsem z toho všeho... trochu mimo."

Úryvek ze strany 63. Myslím, že tohle je ten okamžik, kdy začíná být Lena zamilovaná do Alexe, ale ještě si to plně neuvědomuje. Jedná se o dobu krátce po jejich seznámení, kdy se mají sejít poprvé sami a Lena je z toho všeho nervózní. Zaprvé si není jistá, jestli má jít. Má strach. Vlastně díky Alexovi se v průběhu knihy už tolik nebojí, že porušuje pravidla určená prezidentem a Konsorciem.

Musím na knize pochválit i to, že vždycky na začátku každé kapitoly tu máme úryvek z nějaké knihy. Kupříkladu Knihy Života, což je něco jako hlavní zákoník Spojených Států, jestli jsem to správně pochopila, a když provedou něco, co je v ní napsané jako špatné, jsou potrestáni. Nedejbože pokud knihu zapálí. To je bráno jako vlastizrada.

Uznávám, že momentálně nevím o ničem, co by mi na knize vadilo. Možná ta předvídatelnost, ale to je pravděpodobně u knih podobného žánru běžné, takže tohle kritizovat nemůžu a ani nechci. A komu bych knihu doporučila? Těm, kteří si rádi přečtou cokoli romantického nebo nějakou dystopii.

(Zdroj obálky naleznete jako obvykle po kliknutí na ni.)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Scribbler Scribbler | Web | 9. února 2015 v 18:40 | Reagovat

Taky mam dystopie rada, i kdyz jsou si podobne. Ted ctu ale jednu vazne uzasnou - Strazkyny pramene. Brzo na ni budu psat recenzi.
Jinak na Delirium se tesim uz dlouho, tak uvidime.

2 Terka Terka | E-mail | Web | 9. února 2015 v 19:51 | Reagovat

[1]: Strážkyni pramene jsem četla. :-) Vážně čtivá knížka. :-) (http://mikulovatereza.blog.cz/1409/strazkyne-pramene-emmi-itaranta - jenom, kdyby ses chtěla podívat na moji recenzi. :-) )

3 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 9. února 2015 v 20:15 | Reagovat

Musím říct, že mě opravdu zaujalo téma. To poukázání na lidskou společnost, a to, kam spěje. Knihu si určitě přečtu, až na ní narazím. Děkuji za nadšení!

4 Katie Katie | Web | 9. února 2015 v 21:01 | Reagovat

Mam za to že jsem o knize už četla. Obálka mě nijak neoslovila i když ta modrá barva je pěkná. Asi je nepřehlédnutelná v knihovně. =)
Co se děje týče nemusí být špatný. Říká se že se má zkusit vše. Třeba se k ní dostanu jednou. ;-)

5 Sára Dracová Sára Dracová | E-mail | Web | 13. února 2015 v 9:17 | Reagovat

Já moc nemám ráda knihy, které jsou předvídatelné, ale zase mám ráda ty, co chytnou a čtu čtu jen abych věděla, jak to tedy dopadne. Možná si přečtu.

6 Kristýna Kaderová Kristýna Kaderová | E-mail | Web | 17. února 2015 v 23:22 | Reagovat

Chtěla jsem si ji přečíst už předtím a to i přesto, že autorce moc nevěřím. Teď mám pocit, že bych sebou měla hodit :)

7 Terka Terka | E-mail | Web | 18. února 2015 v 8:56 | Reagovat

[3]:[5]:[6]: Stoprocentně si ji přečtěte. :-)

[4]: Podle mě jsi o knize už určitě někde četla, mám dojem, že je to hodně známá trilogie. Ovšem ne tak, jako třeba Hunger Games nebo Divergence. Vážně se moc dobře čte, zkus to. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.