Nejlepším lékem na světě je smích

30. října 2014 v 12:27 | Terka M. |  Filozofické debaty
  • Asi to pro vás není žádná novinka, pro mě taky. Vlastně musím s tímto tvrzením souhlasit, protože když se zasměji, je mi hned lépe. A já jsem člověk, který se zasměje každé pitomince. Jestli je pravda, že smích prodlužuje život, tak v tom případě tu budu ještě hodně dlouho. :)

---

Někdy mám pocit, že jestli se budu v jednom kuse smát na koleji, někdo mi zavolá do blázince.

No vážně, vůbec si nejsem jistá, jestli jde skrz stěny něco slyšet a jsem opravdu ráda, že bydlím na koleji sama, jinak by to blázince šla spolubydlící jako první. Ze mě. Protože když slyšíte můj smích, myslíte si, že nejsem normální. Já jsem hodně usměvavý člověk a vůbec nemusím sledovat televizi, stačí když to slyším.

Třeba Dva a půl chlapa. Nebo předminulý týden, kdy jsem se dívala na druhý díl Selfie na koleji, smíchy jsem se praštila hlavou do stolu. Mám pocit, že se zmrzačím, ale hlavně, že kvůli němu budu žít déle a k tomu zmrzačená.

Nejhorší na tom je, že neumím říkat vtipy. Klidně se vtipu zasměji, ale neumím ho zpaměti převyprávět tak, aby rozesmál i někoho dalšího. A když už, je to jen ta chabější verze. Nebo před chvilkou, kdy jsem si přečetla hrozně legrační článek na Krásné.cz. Ačkoli, mám strach, že ho někdo bude brát vážně.

Smích bývá někdy falešný, to je pravda, ale mám dojem, že bych se nemohla falešně smát jenom proto, abych někomu udělala radost. Když mě má něco rozveselit, ale nestane se tak, trochu se pousměji, aby se neřeklo, ale nedělám ze sebe šaška. Prostě mi to přišlo chabě převyprávěné, například.

Smích vyléčí všechno, kromě smíchu. Když truchlíte, smích vám pomůže, ale samozřejmě se musíte chtít smát. Kdežto když máte zachvát smíchu a chcete s ním přestat, smíchem ho opravdu nevyléčíte.

Nebo snad nemám pravdu? Jo, pravdou je, že je to řečeno trochu zvláštně. Ale co byste taky chtěli po holce, co si na koleji povídá sama se sebou a směje se hůř jak kůň řehtá? Ne, vlastně si nepovídám sama se sebou, jen s televizními zprávami, které mi běží na na notebooku. No co, čekám až tam bude opakování Doktorky z Dixie a nějak mě nebaví tady sedět v tichu. A taky se alespoň trochu zajímám o zprávy, jak by se od budoucí novinářky (snad) mělo očekávat, ne?

Já vím, že jsem hrozná. Že nemůžu vždycky odskočit od tématu, ale když ono to jinak nejde. Právě proto chci oficiálně zkusit přijímačky na žurnalistiku, třeba to na druhý pokus vyjde. Dokud mi nepřijde další odmítavý dopis, svého snu se nevzdám a budu se na to učit a snít o tom dál. Třeba jednou budu psát tak, že od tématu smíchu neodskočím až k mému vysněnému povolání.

Ještě jsem něco chtěla napsat, ale nevzpomenu si a štve mě to, přijde mi to jako krátký článek,... doufám, že vám to nevadí. Příště vám to vynahradím, slibuji.

A co vy? Jak často se smějete?
Máte smysl pro humor? Případně, umíte vymýšlet vlastní vtipy?
Vyléčil vás smích už někdy z nějakého těžkého období, drobné nemoci?


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucka Lucka | Web | 30. října 2014 v 13:03 | Reagovat

Souhlasím s tebou do puntiku :) Smích je lék, který se musí brát pravidelně. Osobně považuju za ztracený den, kdy jsem se nezasmála-ale takových dnů moc není...:)

2 Evča z Turecka Evča z Turecka | Web | 30. října 2014 v 16:20 | Reagovat

Úplně s tebou souhlasím.Já to mám stejně,
až na to že já si se sebou fakt někdy povídám :D.

3 Kika Kika | E-mail | Web | 30. října 2014 v 17:28 | Reagovat

Jů, pozitivní článek! A smích je snad to nejkrásnější na světě, taky jsem takový smíšek jak ty a dokážu se smát opravdu na ledasčem (a vtipy taky neumím říkat - většinou se začnu smát uprostřed :D)

p.s.: bojím se, že to slyšet přes stěny právě jde.. ;)

4 Lóra Lóra | Web | 30. října 2014 v 23:00 | Reagovat

to máš pravdu, souhlas se článkem :-D

5 Kristýna Kaderová Kristýna Kaderová | E-mail | Web | 2. listopadu 2014 v 9:13 | Reagovat

Rozhodně se směju míň než ty :D

V žádném případě :D

Nevyléčil...

Tentokrát to vyjde a pokud ne, tak to nemají v hlavě v pořádku!

6 Lilly Lilly | Web | 9. listopadu 2014 v 16:13 | Reagovat

Ja sa smejem často, každý mi vraví, že som veselý človek, aj keď sa zaňho absolútne nepovažujem. Ale je pravda, že smiech mi pomáha a hlavne pri ňom dokážem zabudnúť na ťažké chvíle. Tak rada by som chcela vedieť rozprávať vtipy, ale vôbec mi to nejde, takže sa o to ani nesnažím :D Ja len počúvam a smejem sa :D Za najväčší úspech ale považujem, keď niekoho rozosmejem aj keď som sa o to nesnažila, to je ten najkrajší pocit :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.