Cizinec - Albert Camus

6. dubna 2014 v 12:41 | Terka M. |  Čtenářský deník
  • Tak jo, pokračuji ve čtenářském deníku, aby to tu tolik nevázlo a navíc, i tím se docela učím na maturitu, nemyslíte? Přinejmenším si trochu opakuji, kolik si toho pamatuji z již přečtených knih.

---

Autor: Albert Camus
Název: Cizinec
Rok vydání: 1942
Hlavní postava: úředník Mersault
Počet stran: 124 stran

O čem kniha je:

Je cizincem ve vlastním těle. Hlavní postava tohoto románu, úředník Mersault, začíná svůj příběh tím, že jde své matce na pohřeb, ale vzhledem k tomu, že spolu neměli nějaký hluboký vztah a dlouho se neviděli, nijak neprojevuje emoce. Na pohřbu nebrečel a při rozhovoru s ředitelem útulku, kde jeho matka žila, ani neví, kolik jeho matce bylo, s kým se stýkala, apod.

Na druhý den jde se svou přítelkyní Marií do kina na komedii dělajíc, jakoby se nic nestalo, jako by mu vlastně ani nezemřela matka. Jakoby to pro něj nic neznamenalo. Kroutila jsem hlavou nad tím, že se choval úplně normálně, když se setkal s Raymondem, který mlátil svou partnerku, jenž byla - jestli jsem to správně pochopila - arabské krve, což souvisí s dalším vývojem příběhu a která ho opustila.

On, tedy Raymond, se jí chce pomstít a vlastně mu Mersault prakticky dovolí, že ji může zbít, to se mu však nevyplatí a v další části se kvůli těmto všem chybám, které udělal, ocitá ve vězení, kde čeká na trest smrti. Ani po rozhovoru s kaplanem se však nehodlá obrátit k Bohu.


Mé poznatky k dílu:

Jedná se zase o knihu, která se mi výjimečně dobře četla a já jsem moc ráda, že jsem se k ní dostala. Je pravda, že jsem nad mnohými věcmi v této knize kroutila hlavou. Nechápala jsem, proč ho odsuzovali i za to, že neplakal na matčině pohřbu - když jsem se před čtyřmi lety nedokázala rozbrečet na dědově pohřbu, znamená to snad něco?

Okamžik, kdy zabíjel toho Araba byl zvláštní. Bylo tam řečeno, že mu svítilo do očí a on proto na něj vystřelil vícekrát než bylo zapotřebí, ale stejně mi to přijde podivné. Vlastně celá ta kniha je taková,.. jak bych to řekla? Bláznům bych ji nedoporučovala, protože pak by zjistili, že je naprosto správné nebrečet na pohřbu, úplně klidně si den po pohřbu zajít na komedii a pak taky, že je správné bít partnerku a zabít Araba.

Překvapuje mě, že když jsem si teď trochu osvěžila paměť, tak jsem si úplně normálně vzpomněla, o čem vlastně kniha byla a taky na různé drobné detaily. Jako třeba na okamžik, kdy zabíjel toho Araba a taky si pamatuji, že tam byl jakýsi příběh o Čechoslovákovi.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Kristýna Kaderová Kristýna Kaderová | E-mail | Web | 17. dubna 2014 v 19:10 | Reagovat

Teď si ani neuvědomuji, že bys mi říkala, že máš v povinné četbě nějakého Cizince, ale znáš mojí pamět :D

Přiznám se, že mi ta kniha přijde docela nudná a když jí nemám v povinné četbě, nemám důvod ji číst. Ale kdybych jí měla, určitě se do ní pustím :) Tvoje doporučení je pro mě důležité :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.