Můj notebook.

21. února 2014 v 16:56 | Terka M. |  Týdenní témata
  • Tohle mě napadlo před chvilkou, ale vlastně už pěkně dlouho vím, že to nedává smysl ani mě samotné.. původně jsem chtěla napsat povídku, tedy lépe řečeno pohádku, což mám v plánu stále, ale nejdřív toto. Bojím se, že jinak bych na to zapomněla.

---


Oběma notebookům se stalo totéž,.. první bod, který nechápu.

Nechápu, co s těmi notebooky dělám, ale už mě to pořádně štve. Ještě, že tento funguje normálně a já samozřejmě musím zaklepat na dřevo, abych se v tom utvrdila. Když jsem o Vánocích dostala notebook (pozn. Acer), vydržel mi tři dny a když jsem ho pak chtěla zapnout, nešlo to,.. teda, šlo to, ale obrazovka z nějakého mě neznámého důvodu nefungovala. Přitom jinak ten notebook předtím fungoval více než dobře.

A pak ten druhý notebook (pozn. Asus), vydržel mi měsíc, což je u mě docela pokrok, ale na konci se s ním stalo totéž. Možná s rozdílem, že už v průběhu se sekal a zhasínala se obrazovka. Sekal se při vypnutí prohlížeče, takže jsem se omezila a prohlížeč jenom minimalizovala a počítač uspala a sekání alespoň trochu ustalo. Bylo to takové to sekání, při kterém jste museli natvrdo vypnout notebook, protože jestli se myš nehýbe ani po pěti minutách, kdy čekám až se to vzpamatuje, tak to jinak nejde. Nebo jsem na to alespoň nepřišla. Pak začínala zhasínat ta obrazovka. Třeba když jsem hrála Dobyvatele, obrazovka najednou potemněla, zvuk jsem slyšela a když jsem notebook zase natvrdo vypnula (protože jinak to nešlo), fungoval normálně. Abych pravdu řekla, nejlépe fungoval v nouzovém režimu, který u něj považuji za velkou výhodu.

Když jsem tedy v onen osudný den byla na notebooku, ten začátek byl takový zvláštní. Nejdříve jsem musela spravit baterku, protože se vůbec nerozsvítil, ale pak už to šlo normálně, jako dříve. Uvažovala jsem, jestli to není tím, že mě tehdy docela dost bolelo břicho a já se bála, jestli nemám slepáka (o tom jsem už vyprávěla minule, i když krátce a jen tak na úvod) a napadaly mě argumenty, že jsem ho třeba nakazila, což je samo o sobě pěkná blbost. Pak mě břicho bolelo přehnaně moc a já se rozhodla, že ho už uspím a na chvíli si lehnu na břicho, aby mě tolik nebolelo. Nechtělo se mi spát, takže jsem po nějaké době vstala a zapnula notebook s tím, že jsem na něco zapomněla - vzhledem k tomu, že jsem v pátek měla jít kvůli tomu břichu k doktorce a navíc jsem měla nahlášený oběd, tak jsem chtěla někomu říct, ať na něj za mě jde. Jenže k tomu jsem se už nedostala. Přinejmenším ne na tom svém notebooku, protože on se sice zapnul, ale obrazovka zůstala i nadále černá, což mě (přiznejme si to) docela dost naštvalo.


Aneb když mám chuť vraždit..

Když se mi pokazí notebook, má touha vraždit je obrovská. Teda, ne zase taková. Zase nejsem takový závislák a je pravda, že díky tomu jsem přečetla více knih než když by mi notebook fungoval. To však nemění nic na tom, že mě to nepředstavitelně štve a to jsem ještě slušná.

Možná je to úděl, že se mi každá věc, kterou vlastním já pokazí. Když vezmu v potaz můj tablet, jenž jsem dávala dvakrát do reklamace, ale jen jednou mi z té reklamace přišel, neboť podruhé už nám vrátili peníze, z čehož usuzuji, že to bylo asi 'zásluhou' novely obchodního zákoníku, blíže jsem se na to nedívala, ale i tak to moc nechápu.

Jediné, co se mi ještě nepokazilo, je můj mobil, který mám už šestým rokem, ale i tak musím (zase) zaklepat na dřevo, abych to nezakřikla. Ten mobil je stará šunka, ale funguje za což jsem opravdu vděčná. Mimo to i tento starý a pomalý notebook, za něj jsem taky ráda, i když někdy nechápu, proč je tak příšerně pomalý a proč mě tak mučí, ale nebýt ho, tak vám tu nenapíšu ani jeden článek, dokud bych neměla ten notebook spravený. Možná jeden a to ve škole. Nebo bych si zašla do knihovny, těžko říct. Nicméně, jsem ráda, když mi něco funguje, jak má (to sice můj mobil ne, ale s ohledem na jeho věk,..) a nesnáším, když to naopak nefunguje, což je ubíjející a jedna má část by zuřila, kdežto ta druhá by nejraději brečela.

Vím, že tohle není jeden z mých nejlepších článků, ale snad ho budete brát s nadhledem a taky tak, že jsem si prostě potřebovala postěžovat a.. třeba mi někdo z vás poradí, co dělat příště, když se mi něco z uvedeného výše stane. Byla bych vám za to vděčná, ale nutit vás k tomu samozřejmě nebudu. To nemám zapotřebí. Doufám.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Gil Gil | E-mail | Web | 21. února 2014 v 17:45 | Reagovat

Přesně tohle se stalo sestře - obrazovka :D a když jí ho vrátili ze servisu jako opravený (za těžké peníze :D ) tak ho zapla a obrazovka stále černá :D A šel do sběru... :D
Něco o nás: kdybysme neměli tatínka, asi bysme žádnou techniku nemohli ani mít :D Neb tatínek ji miluje a tak jedině jeho technika poslouchá :-D
"Tati, ten počítač je ZASE seklej! :-?"
Tatínek se jen přiblíží a počítač se sám od sebe odsekne :D Tatínek:"Vy analfabeti..." :D
Anketa: Jiná...Eduard Tomáš: Jóga velkého symbolu :-)
Ale kdybych měla vybrat z těch uvedených, tak Harry :-)
Hazký blog :3

2 Gil Gil | E-mail | Web | 21. února 2014 v 17:47 | Reagovat

oprava: Hezký blog :3

3 Kristýna Kaderová Kristýna Kaderová | E-mail | Web | 23. února 2014 v 17:14 | Reagovat

Můj názor znáš, podle mě si prokletá. Takže tu kletbu zlom a bude to :D Jo, jasně, vím že ti tím moc nepomůžu, ale napadá tě jiné vysvětlení? :/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.