Norské dřevo - Haruki Murakami

7. listopadu 2013 v 18:13 | Terka M. |  Čtenářský deník
  • Je to jedna z knih, kterou si zvolím k povinné četbě a proto ji tedy píši do čtenářského deníku, ačkoli jsem ji původně chtěla napsat do recenzí. Vlastně si to tak nějak shrnu, abych - když si vytáhnu u maturity tuto knihu - věděla o čem vlastně je a samozřejmě si ji napíši i do sešitu :)

---


Autor knihy: Haruki Murakami
Název knihy: Norské dřevo
Počet stran: 297 stran
Žánr: Milostný (erotický) román


Něco málo o autorovi:

- Haruki Murakami (1949) je považován za jendoho z nejvýznamnějších japonských spisovatelů současnosti.

- Roku 1973 absolvoval tokijskou univerzitu Waseda a místo toho, aby se zajímal o stálé zaměstnání u některé velké společnosti, učinil doslova revoluční krok a otevřel si na předměstí Tokia jazzový bar.

- Když se z náhlého popudu rozhodl a začal psát svůj první román, těžko mohl někdo tušit, jak významným autorem se záhy stane.

- V říjnu 2006 mu byla v Praze udělena Cena Franze Kafky a jeho díla byla přleožena do 36 jazyků.

- Napsal mimo Norského dřeva (česky 2002) i knihy = Hon na ovci (slovensky 2004, a získal za ně roku 1982 Nomovu cenu pro talentované autory, se začalo mluvit o fenoménu "fenoménu Murakami"); Na jih od hranic, na západ od slunce (česky 2004); Kafka na pobřeží (česky 2006); Afterdark (česky 2007) a také jeho - tuším - nejnovější kniha 1Q84 (2009), kterou v poslední době vídávám v knihkupectví.


O díle:

Po vydání Norského dřeva v USA vzrostl počet Murakamiho čtenářů z obvyklých statisíců na miliony, ačkoli někteří byli zklamáni tím, že autor napsal "jen" milostný příběh.. Exotika, milostně vztahy, studentksý život, nespoutaný sex - to vše lze v knize nalézt.

Jeho název je zvolen podle známé písničky od Beatles s názvem Norwedian Wood, jež si v psychiatrické léčebně nechává od své spolubydlící Reiko zahrát jedna z hlavních postav, dívka Naoko. Jakkoli se autor nesoustředí pouze na partnerské dvojice, ale spíše na trojice, oním styčným a nosným bodem zároveň je jedinec, student Tóru Watanabe, z jehož pohledu autor celý příběh vypráví.

Největší volbu však představuje - aniž by si to uvědomoval - otázka volby mezi životem a smrtí. Smrt je již v našem životě skryta, takové poselství mu předává přítel Kizuki, než spáchá sebevraždu a nechává zde vnitřně rozbitou Naoko s temnotou v duši, která v ní přetrvává od dětství, kdy spáchala sebevraždu její milovaná sestra a ona se trápí z toho, že ji ty sebevraždy celý život provází. Poznává, že smrt má nejen svou tíži, ale i své kouzlo pro ty, kdož nemají kam jít.

Norské dřevo nabízí směsici japonských reálií a pohledů do nejhlubší duše, zároveň přibližuje exotické prostředí, charakteristické dramatickým příběhem, mistrovsky zvládnutou minimallistickou zkratkou a i nevyzpytatelností hlavních postav.


Můj názor:

Po pravdě..? Byla jsem docela ráda, že jsem tu knihu dočetla, ale líbila se mi (i když na Hamleta nemá). Kniha se mi líbila, i když si teď - po pár týdnech, kdy jsem toto odkádala - už přesně nepamatuji o čem tak zhruba byla nebo co se stalo ze začátku. Vím jen, že na začátku knihy spáchal sebevraždu Tórův kamarád Kizuki a že se pak Naoko s Tóruem chvíli sbližovali a pak se Naoko pomátla a šla do té netradiční psychiatrické léčebny.

A pak Tóru potkává Midori, kterou bere jako kamarádku, protože sám - navzdory Naočinu stavu - chodí s Naoko a chce jí být věrný, aby se netrápila. To však tedy až od jeho první návštěvy u Naoko, kdy takřka přestane chodit s kamarádem z koleje "na lov".

Musím přiznat, že mě docela zklamal konec. Není to kniha s otevřeným koncem, ale prostě mě to tak celkově ten konec zarazil.

Nevím, jestli bych vám doporučila knihu přečíst, ale pokud ji stejně jako já máte v povinné četbě, jděte do ní :) myslím si, že by se mi o ní teoreticky u maturity docela dobře povídalo, kdybych si ji teda vytáhla.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 ღ ღ ღSáraღ ღ ღ ღ ღ ღSáraღ ღ ღ | E-mail | Web | 8. listopadu 2013 v 16:17 | Reagovat

Tuhle jsem nečetla, ale asi ani nebudu, i když může být pěkná.

2 Kristýna Kaderová Kristýna Kaderová | E-mail | Web | 9. listopadu 2013 v 15:03 | Reagovat

Proč mám takovej pocit, že by to na mě bylo moc složitý? Ale jako fakt, já mám z té recenze takový pocit :D A nepřečtu si ji. Na mě by to asi bylo trochu nudné. Krom toho ani v knihovně není.

3 Terka Terka | E-mail | Web | 9. listopadu 2013 v 22:12 | Reagovat

[1]: Vůbec se ti nedivím :)

[2]: Tak ono to je docela složité, zvlášť když mi to trvalo přečíst tři týdny, ale když už ji mám přečtenou, tak proč bych si ji nezařadila mezi těch dvacet knih, že? :-) je fakt, že jedna kapitola trvala kolem padesáti stránek a já se modlila, ať už ji mám přečtenou a zrovna tahle mi trvala nejdéle, takže ke čtení této knihy tě určitě nutit nebudu :)

4 Katie Katie | Web | 11. listopadu 2013 v 17:13 | Reagovat

Vy ji máte v povinné četbě? Páni. Já osobně bych si ji nevybrala ale pokud ti to vyhovuje, neni co řešit. ;-)

5 Em Zet Em Zet | Web | 11. listopadu 2013 v 19:29 | Reagovat

Znám písničku Norweigian Wood, zajímalo by mě, jestli to má něco společného s Norským dřevem. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.