Depresivní chvilky

5. března 2013 v 20:16 | Terka M. |  Týdenní témata
  • Zase trochu toho zamyšlení na téma týdne, tentokrát něco málo o depresi. Celý článek si můžete pochopitelně přečíst po rozkliknutí :)


---


Každý někdy měl takovou chvilku. Chvilku slabosti. Chvilku, kdy se prostě potřeboval vybrečet do polštáře nebo někomu na rameni. Každý ale takové chvilky může prožívat jinak. Někdo ale - jako třeba já - může prostě tu svoji depresi potlačovat a dělat jako by nebyla. Neříkám, že zrovna TEĎ se cítím nějak depresivně či deprimovaně, to ne. V žádném případě. Zrovna teď si nemám na co ztěžovat. Možná by se něco našlo, ale nebudu tu o ničem o mě polemizovat.

---


Deprese je z hlediska psychologického čistě pesimistická záležitost. Člověk se užírá tím, co mohl udělat jinak, tím, co mohlo být.. vymýšlí mnohdy věci, které by se nikdy nemohli stát. A v nejhorším - kdy si už pomalu uvědomuje jak hloupě se chová a že už se to, kvůli čemu se trápí, nemůže nikdy vrátit - se dokonce, pokud tedy nemá oporu v příbuzných a v přátelích, může pokusit i spáchat sebevraždu.
Deprese vzniká na základě nějaké tragické události, v nejhorším případě smrti, kdy může třeba jít o úmrtí milovaného manžela či o úmrtí dítěte, což je ještě horší, protože jak všichni jistě ví, rodiče by neměli přežít své děti. V nejlepším případě může k depresi dojít, když se dva lidi, kteří spolu byli třeba roky - nebo i pouze pár týdnů - rozejdou. A proč v nejlepším případě? Protože teoreticky to není nic hrozného, nikdo neumřel a tak můžou žít v poklidu dál. Můžou si žít svůj život od začátku - tedy skoro - a z tohoto nepovedeného vztahu se prostě poučí a příště už stejnou chybu nezopakují.

---


Jak přemoci depresi? Nenechat se zlomit smutkem a pláčem. Jasně, když někdo umře, je potřeba pro něj zaplakat nějakou tu slzičku a možná i celé jezero, ale všeho s mírou. Ten člověk by nechtěl, ať se takhle trápíme celý život a chtěl by, ať si ho užíváme a ne ho probrečíme.
A teď z druhého hlediska. Rozchod. Tomu člověku, který vztah ukončil na tom druhém pravděpodobně nezáleží, takže není nutné se tím nějak přehnaně trápit a probrečet celé dny. Jo, jo.. to se mi to mluví, když jsem s nikým ještě nechodila a tudíž jsem se s nikým ještě nikdy nerozešla. Ale to je asi pochopitelné. I tak mi ale přijde jako nesmysl brečet celé dny pro jediného člověka, který si to ani nezaslouží. Přesně, nezaslouží si, aby jste za něj - případně ji - kdykoli prolili jedinou slzu natož pak celé jezero. Na každého někdo někde čeká, najdete lepšího člověka, který vás bude mít rád a proto netruchlete, otevřete oči a hledejte tu vaši druhou půlku. Druhou stranu srdce. Hledejte.

---
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Dash Dash | Web | 5. března 2013 v 21:28 | Reagovat

Pěkný článek :)

2 Sára Sb Sára Sb | E-mail | Web | 6. března 2013 v 15:30 | Reagovat

velmi pěkně napsané

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.