Dáš si skleničku?

16. října 2012 v 17:31 | Terka M. |  Týdenní témata
  • Téma týdne, které by se mým spolužákům ze školy extrémně líbilo a mě taky i když z trochu jiného pohledu. Jistě trvalé či občasné návštěvníky mého blogu napadne, že napíšu příběh :)
  • Tentokrát bude v er formě a také nebude tak úplně romantický (možná čas od času vám tak bude připadat), bude hororový.
  • Tak se tedy pusťte do čtení!

***


Claire Vanessa Maideiloisová, pětadvacetiletá Francouzska s obrovským talentem na kreslení, miluje degustátorství těch nejlepších vín z celého světa. Miluje vína, ale raději má bílé, protože mají lepší chuť. Nepohrdne ale ani sklenkou červeného vína, které zrálo na poličkách Francouzských sklepů mnoho let.
"Claire," probudil ji její kamarád z postele svým jemným tónem v hlase a ona se zachumlala ještě více do peřin a dělala, že spí. Usmívala se "Probuď se!" zatřásl s ní a začal ji lehtat na chodidlech.
"Nech toho," pronesla rozmrzele a dál odmítala vstávat. Italského kamaráda, který k ní přijel na návštěvu prudce kopla do ruky a on zasténal bolestí.
"Neblbni!" chytl se za ruku a naštvaně odešel od ní z pokoje. Claire měla pocit, že se rozbrečí a tak za ním raději utíkala a chystala se mu ruku zchladit.
Místo toho, aby si ruku držel, v poklidu jedl snídani a žádný viditelný následek na něm nebyl znát. Než stačila Claire něco pochopit, začal se Gouiseppe nepochopitelně smát a ona konečně pochopila.
"Konečně si vstala, už jsem se začínal bát, že to nestihneš," řekl s plnou pusou a začetl se do ranních novin, které přímo hltal očima a nestíhal ani jíst.
"Co?.. co nestihnu?" nechápala Claire. Nemyslela si, že to s pitím vína tak přehnala a ani nechápala, že si nic nepamatuje. Nikdy se jí nic takového nestalo.
"Letadlo." odpověděl Gouiseppe pomalu dožvýkavající rohlík s parmezánem "Jedeš mě vyprovodit nebo ne?"
"Eh.." vysoukala ze sebe na znamení, že se jí vůbec nechce "Nemůžu, musím být za hodinu v práci. Víš jak to má daleko." poznamenala a on pochopil.
"Tak to můžeme ještě zajít na oběd, zvu tě," mrkl na ni, usmál se a ukázal posledních dvacet euro, které měl speciálně na tuto cestu.
Claire přikývla a usedla ke stolu.
Namazala si rohlík pomazánkovým máslem a obložila si jej eidamem, který přímo milovala. Zbožňovala tu jeho chuť. Úžasné, pomyslela si, div se nerozplynula blahem.

XXX

Po snídani se Claire s Gouiseppem vydala do města. Chtěla mu koupit nějakou upomínku na město a na ni. Aby nezapomněl. Aby pro něj nebyla důležitá jeho budoucí manželka, kterou si za pár dní má vzít. Chtěl ji pozvat, ale ona nemohla nebo spíše, nechtěla.
"V tomhle by si vypadal dost dobře!" zazubí se Claire, ukáže mu růžové tričko a z plných plic se rozesměje.
"Ty jedna," přemýšlel Gouiseppe jak jí to oplatit a krapet se usmíval. Pak letěl k nejbližší fontáně a Claire za ním. Přesně podle plánu, smál se Gouiseppe v duchu. Jak tam doběhl, Claire už stála vedle něj a on jí najednou začal říkat sladké věci. Dívala se mu do očí jako by k němu něco cítila, ale pak udělal něco nečekaného.
Claire byla v šoku.
Seděla promočená ve fontáně z které tryskala voda. Připadalo jí, že se mi vysmívá, ale zase tak ošklivá určitě nebude, říkala si, ale nepomohlo to. Za pár minut brečela a Gouiseppe nikde. Mobil jí nefungoval, protože byl mokrý a tak mu nemohla zavolat. Nikdy mu to nechtěla odpustit.
Po půl hodině, kdy se rozdýchávala konečně vstala celá mokrá a utíkala na lavičku.
Nedoběhla tam. Cestu jí zkřižil živý obraz její fantazie, alespoň si to z počátku myslela.
Kolem se scházelo mnoho lidí a nikdo neměl tušení kdo mohl něco takového udělat uprostřed Paříže. Něco tak strašného.
Claire to chápala jako dvojnásobně hrozný čin.
Vždyť někdo zabil Gouiseppeho! snažila se křičet z plných plic, ale byla tak šokovaná, že ani nepromluvila. Nevěděla co říct. Jen tak s otevřenou pusou hleděla na svého kamaráda a nedokázala nic udělat. Nemohla zvednout ruku. Nemohla zkontrolovat zda ještě náhodou nedýchá.
Už se ani minutu nechtěla dívat, ale oči nedokázala odvrátit. Ten moment si umělecky zapisovala do hlavy a bála se.
Jeho hlava byla otočená do země, ale přední část těla byla v pořádku vidět. Hlava byla zakrvácená. Zlomili mu vaz, zašklebila se Claire a konečně poodstoupila o kus dál.


***
Odpovězte mi prosím pravdivě na knižní DOTAZNÍK.
Děkuji, oplatím :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Život vs. Smrt

Život
Smrt

Komentáře

1 Kristýna Kaderová Kristýna Kaderová | E-mail | Web | 16. října 2012 v 20:16 | Reagovat

wow, tak to mi úplně vyrazilo dech. Doufám, že jsem ten příběh pochopila správně.

2 Katie Katie | Web | 18. října 2012 v 18:55 | Reagovat

No dost překvapivé ale nemohu si pomoc tvoje příběhy moc nechápu =D Alespoň tento .. dost zvláštní ale napsaný je pěkně

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.