"Víš, že je mi to jedno?"

25. září 2012 v 21:03 | Terka M. |  Týdenní témata
  • Další ze série mých romantických příběhů v ich formě. Ani mě nepřekvapuje (nebo ano?) že blogeři vybrali zrovna toto téma, ale myslím si, že je dobré a může na něj vzniknout hodně zajímavých článků. Uvidíme hned po tom, co se na ostatní podívám :)
  • Dejte se do čtení!

***


Umyla jsem po sobě nádobí, utřela ho a tišše jsem odklopýtala si usednout do křesla. Zrovna dávali můj oblíbený seriál a já nemohla přijít o další díl. Telenovely šíleně zbožňuji, je to nakažlivé. Miluji tu romantiku. Miluji když Madam Hyacinta shodí svoji služku ze schodů, protože jí svedla manžela, kterému pak začíná doma peklo a proto se odstěhuje ke své známé Rosemary, která je zároveň hlavní hrdinkou stejnojmenné telenovely. Znám to nazpaměť. Mám všech dva tisíce dílů a čumím na to od rána do večera.
"Carlosi," prosí Bianca jednoho svého známého od vedle "Nech mě žít!" volá na něj zatímco onen zmíněný Carlos drží pistoli namířenou na její hlavu. Vždycky fandím Biance, ale nikdy mě neposlechne. Bianca je má oblíbená postava, ale bohužel zásluhou Carlose umírá.
Najednou někdo zaklepe na dveře. Tohle nesnáším. Dívám se na důležitou napínavou scénu a oni tam buď šupnou reklamu nebo (v mém případě) někdo zaklepe na dveře a já musím otevřít.¨
"Ahoj Nicole," pozdraví mě kamarád David a v ruce má jako obvykle tucet rudých růží. Nenávidím růže. Píchají.
Protočím panenky "Jak dlouho se ještě budeš snažit?" zeptala jsem se abych měla jasno.
"Dokud nezajdeme na romantickou večeři při svíčkách a nezulíbám tě," usmál se a já si odfrkla. Nechci ho ani vidět. Kdyby mě doopravdy chtěl, donese mi moje oblíbené květiny. Miluji astry, tulipány, narcisy a nebo i něco z louky, třeba kopretiny.
"Zrovna mám rozdívaný dobrý seriál," vymluvím se a chystám se zavřít, ale David mi chytne ruku. Vyjeknu bolestí "Štípl si mě." chytnu se za bolavou ruku.
"Zase ty tvoje telenovely?" uchichtl se "Nesluší ti to, si jak nějaká šedesátiletá babka." zrudla jsem. Nesnášela jsem když o mě takto mluvil.
"Víš, že je mi to jedno?" zvedla jsem hlas "Baví mě to."
"Chybí ti romantika," řekl naprosto vážně, takhle ještě nikdy nemluvil. Teda, nemluvil tak nikdy se mnou.
"Co s tím?" nevěděla jsem co tím myslí a podívala jsem se mu hluboko do očí abych to zjistila, ale nic tam nebylo. Jen vážný výraz, který jsem u něj nikdy neviděla.
Chytl mě za hlavu a přiblížil se.
Naše rty se pomalu začaly dotýkat a já byla ráda, že jsou to zrovna ty jeho. I přes to, že jsem s ním nechtěla nikdy nikam jít, jsem ho milovala a miluji stále. Polibek byl jen taková záruka, že to se mnou myslí skutečně vážně. Že se na mě nevykašle po první noci spolu strávené. Jsem ráda, že čekal tak dlouho.
"Tak co?" zeptal se, ale já nechtěla mluvit.
Chtěla jsem se s ním líbat. Dlouho.
Tohle je ten pravý a nefalšovaný happyend z filmů, ale ve skutečnosti je ještě krásnější. Nevím proč jsem se tolik let dusila u telenovel když mi to k ničemu není. Okolní svět mi byl ukradený. Bylo mi jedno, co si o mě ostatní myslí, ale teď už ne. Všechno se změnilo.
'Láska ti může být ukradená, ale je tu a ty to nezměníš'


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Katie Katie | Web | 26. září 2012 v 20:44 | Reagovat

To je nádherné =) Moc se mi to líbí .. něco takového zažít tak se klidně těch telenovel vzdám =D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.