"Věř nebo zemřu!"

19. září 2012 v 18:49 | Terka M. |  Týdenní témata
  • Opět jeden z mých romantických příběhů, tentokrát to bude trochu mladá láska. Dětská láska abych byla přesná. Opět ich forma, jako tradičně u 'mé' romantiky.
  • Doufám, že se bude líbit :)

***

Seděla jsem na terase a přemýšlela. Přemýšlela jsem o životě, o smrti. Nechtěla jsem tu již být. Nikdo mi nevěřil, když jsem vyprávěla o tom, co vidím a proto jsem skončila tady - v dětské psychiatrické léčebně. Rodiče mě označili za naprosto nezvladatelnou a za to je už nechci ani vidět. Byli to právě oni, kdo mi nevěřil. Nikomu jinému jsem to ani nesdělila.
Tekly mi po tváři slzy a já je nemohla zastavit.
Byly jako vodopád.
"Ahoj," pozdravil mě nízkým hlasem o hlavu vyšší kluk a rozčepířil mi vlasy "Jak se jmenuješ?" zeptal se a usmál se na mě.
"Beatrice Kiongová, a ty?" zeptala jsem se ho na oplátku a posunula jsem se blíže k němu. Objal mě, neprotestovala jsem. Nevadilo mi to. Byla děsná zima a u něj bylo teplo. Přišlo mi to správné.
"To se neříká," odfrkl si do mých hnědých vlasů a pak jsem je měla celé mokré "Kolik ti je?" zeptal se najednou a já si založila ruce. Byla jsem naštvaná, nechtěla jsem mu to po tom odfrknutí říct. Navíc když mi neodpověděl. "Franz Joumenn." odpověděl mi konečně.
"Je mi deset," odpověděla jsem až nafoukaně a odtáhla jsem se od něj.
"Mě dvanáct," řekl Franz a usmál se na mě. Podal mi ruku a já ji, i když nechtěně, přijala. Přisunul se ke mě a opět mě objal. Jeho rty se najednou začaly přibližovat, ucukla jsem, protože jsem se bála aby mě nesnědl "Děje se něco?" zeptal se.
"Ne," odvrátila jsem od něj hlavu a podívala se na prolézačky "Pojď za mnou!" vyletěla jsem najednou směrem k nim. Franz chvíli váhal, ale pak už pomalu utíkal za mnou.
Vyskočila jsem na prolézačky a začala se smát.
Mám kamaráda. Radovala jsem se.
"Miluji tě," řekl slovo, které jsem nikdy neslyšela. Rodiče mi nikdy nic takového neřekli. Nevěděla jsem co to znamená.
"Ehm.. co to znamená?" zeptala jsem se nechápavě a okem jsem sledovala, co odpoví. Pozorovala jsem jak se hýbou jeho rty a najednou jsem měla chuť se k němu přiblížit a políbit ho. Tak tohle chtěl udělat?
"Že k tobě chovám velké city, nevím jak lásku vyjádřit jinak než takto," odpověděl a já vzápětí pochopila "Miluji tě, Beatrice," jeho rty se opět přiblížily, ale tentokrát jsem neucukla.
Nehnutě jsem ho pozorovala.
"Věř nebo zemřu," vypadl ze mě najednou tenhle sled slov, které jsem si žmoulala na jazyku od mého setkání s Franzem.
"Co?" odtáhl se ode mě "Čemu mám věřit?"
"Mívám často halucinační 'sny' o vílách, nikdo mi nevěří. Kvůli tomu tu sem." přiznala jsem a jemně se zaculila.
"Já ti věřím," podíval se mi do očí "Viděl jsem je taky." přiznal a já otevřela pusu.
"To je skvělé!" vykřikla jsem najednou a štěstím, že v tom nejsem sama, jsem ho objala.
Trochu jsem se pak odtáhla a hleděla jsem mu do očí. Měl je lesklé a našedlé s modrým nádechem. Byly překrásné. Mohla bych se do nich dívat věčnost.
Jeho rty se opět začaly přibližovat. Dnes již po třetí!
Dotkli jsme se a Franz mě líbal a líbal a líbal.
Nevěděla jsem, jak rozlišit jestli to není sen. Ten polibek byl tak nádherný. Už dlouho se mi o nějakém takovém někdy zdálo, ale nikdy jsem nevěděla, co je zač.. pokaždé jsem se probudila v mokrém pyžamu, na mokrém prostěradlu. Počůrala jsem se a pak jsem se za sebe týden styděla. Bála jsem se, že mě chce sníst, ale teď už nebudu.
Chci ho líbat každý den.
Každičký den svého života.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 d-meadow d-meadow | Web | 19. září 2012 v 19:24 | Reagovat

Moc hezká povídka, nakonec s pěkným konce ale jediné co mi přijde nepřesvědčivé je jejich věk.Ještě jsem neviděla líbat se desetiletou holčičku.

2 ghotic-alessa ghotic-alessa | E-mail | Web | 19. září 2012 v 19:26 | Reagovat

To je nádherný..Máš překrásnou fantasii...Krásný psaný projev...A dokonalá myšlenka..

3 Sára SB Sára SB | Web | 19. září 2012 v 19:52 | Reagovat

moc pěkné, je pěkné v takovém věku poznat lásku a slyšet miluji tě ... krásné

4 Aris Aris | Web | 22. září 2012 v 18:16 | Reagovat

Moc hezké, krásný nápad :-) Někdy jsem se i zasmála :D

5 Katie Katie | Web | 23. září 2012 v 17:53 | Reagovat

Moc pěkný příběh =) akorát ten věk mi k tomu nejde, ale co ve fantasii jde vše :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.