Slohovka z devítky | Upozornění: Nelekněte se!

7. srpna 2012 v 21:08 | Terka M. |  Týdenní témata
  • Téma této slohovky alias soutěže bylo "Náš domácí mazlíček aneb strasti a slasti života s domácím mazlíčkem"
  • Je tam moc gramatických chyb, ale nechtělo se mi to upravovat. Taky je to, podle mě, napsáno pod úroveň malého dítěte a řekla bych, že kdybych tehdy víc četla a možná i měla blog, napsala bych to lépe. V tě gramatice a zlepšení mi doopravdy blog pomohl a jsme mu za to vděčná. Určitě někdy napíšu nějaké poděkování a hodím to buď někde do článku nebo na mail, ale času dost.. :)

***


Můj domácí mazlíček je takové krásné chlupaté morče, které se jmenuje Chlupáč. Máme ho doma už tři roky. Koupili jsme ho asi tři dny po Vánocích. Je to naše třetí morče. Předtím jsme měli ještě křečka a králíčka. Druhé morčátko nám zemřelo zrovna na Štědrý den a jmenovalo se Čertice. Jak jsme si Chlupáčka koupili, tak byl vcelku klidný, ale po nějaké době se rozdivočil.Ukázalo se, že má v kožíšku nějaké breberky, tak jsme s ním okamžitě utíkali k veterináři. Pár dní jsme ho mazali takovou vodičkou. Za chvilku tam nic neměl. Jinak si s Chlupáčkem všelijak hrajeme, hladíme ho a někdy poznáme, podle zvuků co vydává, že je rád. Dáváme mu napít a najíst. Není tomu tak dávno, kdy jsme mu koupili nové akvárium a napáječku na pití. Ráno na nás většinou píská, a to proto,že je zvyklý už od malička na ranní jídlo. Jednou dokonce zapískal tak, že jsme se všichni probudili ze strašně tvrdého spánku. Jak byl Silvestr, tak se hrozně moc bál různých ohňostrojů, ale taky se bojí když někdo venku řve. Často mu bývá zima, a tak se ho snažíme zahřát.
První morče se jmenovala Popelka. Měla takovou černobílou barvu, moc jsme se o ni nestarali, dodnes toho litujeme, ale ten jistý čas, co jsme zameškali u Popelky, se snažíme vynahradit Chlupáčkovi. Zkrátka máme ho rádi. Nejradši něco ohlodává. Dáváme mu třeba mrkvičku na ohlodání; rajčátko, které má nejradši; lístečky pampelišky a trojlístky.
Nejdřív jsem Chlupáčovi dávala jídlo já, ale pak jsme se s bráchou tak trochu prohodili a to už tak zůstalo. Dvakrát jsem Chlupiho vzala ven. Poprvé šel se mnou bratr, ale podruhé o těchto prázdninách jsme byly s kámoškou za naším domem. Nemáme přenosku pro Chlupáče, tak ho holt musíme brát do krabice s dírami. Dovnitř mu natrháme travičku, ale taky jsme mu udělali takovou ohrádku, dali ho do ní a on si tam v klidu jedl zelené listy pampelišek nebo lístečky jahodníku, které mu zřejmě moc chutnali. Když jsme ho kdysi dávno koupali, tak se mu moc nelíbilo ve vodě, kterou měl sotva po jeho malé tlapičky, a proto vyskočil z umyvadla na zem.Hned jsme ho kontrolovali, jestli se mu něco nestalo a od té doby ho nekoupeme, ale to je už dávno. Chlupáč je už od nejmladšího věku to nejrozkošnější morčátko, má takovou hnědočernou barvu a bílý čumáček, to je totiž barva, jakou měla Čertice, až na čumák. Když ho máme na sobě, tak nás někdy dokonce líže a to je důkaz, že nás má rád. Kdyby to záleželo na mně, tak bych vyhlásila morčata za nejhezčí zvířata světa. Myslím, že morče se dožívá zhruba pěti až šesti let a někdy dokonce sedmi. Celá rodina bychom chtěli, aby se Chlupáč dožil, co nejvyššího věku. Často mu uklízíme v akváriu, vždy po týdnu, protože pak tam má pokaždé nepořádek. Když nás bouchne ušima, tak si říkáme, že jsme mu měli dát jméno Plachta.
Touto fotkou chci dokázat, že morče je krásné zvíře (fotka zmizela neznámo kam...)
Jak leží pod napáječkou a kape na něj voda, tak nás těma plachtami vždy bouchne a postříká, no spíš otřepe když je mokrý nebo špinavý. To by ani nebyl pořádný den, kdyby nás Chlupáč nepostříkal. Když mu uklízíme, tak piliny co jsou staré vyhodíme a dáme tam nové. Jednou se stalo, že noviny, jenž byly z téhož dne, kdy jsme mu uklízeli se omylem připletly mezi ty starší. Na poslední chvíli jsme si toho všimli a TEĎ už si dáváme pozor. A Chlupáč si pokaždé zaleze pod židli, no, spíš pod ni skočí, ale nám to vůbec, ale vůbec nevadí. Když zašustí sáček s jídlem, tak okamžitě utíká ke mně nebo k bráchovi, podle toho kdo šustí. Jestli je jeho miska na jídlo pryč z akvária, tak k ní s pískotem jde a očekává jídlo, když jej nedostane, tak je strašně a ukrutně moc smutný. Ale většinou mu ho dáme, protože i když jsme třeba v obývacím pokoji, který je mimochodem pěkně daleko, tak ho slyšíme nečekaně i tam. Ještě bych chtěla doporučit všem co tuhle práci budou číst, aby se s morčaty kamarádily a aby je měli rádi, protože se mi nelíbí jak v nějakých zemích jí morčátka, mám je ráda, hladím je a hraji si s nima. Kdykoliv by morčeti něco bylo,tak byste s ním měli zajít k veterináři. My ho máme společně se zverimexem, hned přes cestu.A co vy, kde máte veterináře?


Dovětek k 7. srpnu 2012
Chlupáčovi už bude asi pět let, což je celkem vysoký věk, ale mazlíme se s ním stále a je stále aktivní. I když ne tak jako "za mlada". Nechceme slyšet o tom, že by zemřel, protože ho máme skutečně rádi a alespoň já bych brečela nejméně týden.
Jasně, chtěla bych i jiné zvíře, třeba pejska, ale do našeho malého bytu se opravdu nehodí. Taky se mi líbí fretka nebo osmák degu, ale o tom až jindy.
Mimochodem tuto slohovku jsem psala v devítce a vím, některé ty slovní výrazy jsou pod úrovní malého dítěte. Vyhrála jsem za ni nějakou malou odměnu, nic velkého, taky jsem nebyla mezi prvními. Tehdy mi bylo čtrnáct a musím říct, že jsem se od té doby dost zlepšila. Nevěříte? Tak si něco přečtěte a srovnejte to s tímto. Každopádně se ještě omlouvám za gramatické chyby.


***
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se Vám mé příběhy?

Ano
Ne
Ujdou

Komentáře

1 Kate Kate | Web | 8. srpna 2012 v 10:32 | Reagovat

Musím uznat že opravdu dnes píšeš lépe =) ale nic ve zlým ;-)

2 d-meadow d-meadow | 9. srpna 2012 v 10:36 | Reagovat

Já do devítky nastupuji teď a taky nevím jestli to co píšu je o něco lepší.Ale musím říci že ty dnes opravdu píšeš lépe než tehdy.Mimochodem Popelka, Čertice a Chlupáč?Kdo ty jmená vymýšlel?

3 Sára SB Sára SB | Web | 9. srpna 2012 v 19:33 | Reagovat

zajímavá slohovka a že se dožil tolik a ještě je čipera je docela dobré :-) krásně píšeš

4 Terka Terka | E-mail | Web | 14. března 2013 v 16:33 | Reagovat

[1]: To nic, chápu to :-)

[2]: Ty jména vymýšlela mamka 8-)

[3]: Bohužel ke sklonku svého života, což bylo na začátku prosince 2012 už takový čipera nebyl.. neměl žádnou chuť k jídlu a k veterináři s ním mamka šla až když bylo pozdě.. :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.