Je to bestie! (1/3)

10. srpna 2012 v 17:34 | Terka M. |  Týdenní témata
  • První část slabšího hororu, teda pro začátek slabšího hororu. Největší hororovou scénu plánuji až ke třetímu dílu a protože jsem to trochu prodloužila a bála se, aby se vám to chtělo číst, rozdělila jsem to na tři části ;)
  • Tak se tedy pusťte do čtení!

***
Clara Courtneyová si to se svým čtyřnohým kamarádem, ke kterému přišla omylem v parku kde jí ho dala postarší paní s hůlkou, kráčela na pomalé procházce. Později, jen o pár minut, ji viděla jak padá k zemi a kolem ní se včetně Clary hromadí všichni návštěvníci. Někteří kontrolovali puls, další jí dávali umělé dýchání a Clara, jakožto zdravotní sestřička, se ujmula masáže srdce, aby jen suše neradila. Tehdy ještě štěně, které bylo ještě trošku slepé, se Toby zaběhl, ale naštěstí si ho Clar včas všimla a už ho nikdy nespustila z dohledu. Byla ráda, že ho má. Pořád se s ním mazlila, chodila s ním na procházky. Ale občas, když si vzpomněla na tu starší paní, musela jí téct slza z oka. Bylo jí líto, že ji nezachránila a že když se to tak vezme, jí Tobyho ukradla. Nesnášela se za to, ale i milovala. Kdyby si ho nevzala, mohl být v útulku nebo už mohl být dokonce po smrti.
"Toby, aport!" Ukázala mu klacek a hodila ho za něj, aby ho zachytil. Pes okamžitě běžel zpátky s klackem v tlamě a hlasitě se dožadoval podrbání na bříšku, které tak miloval. Převrátil se na zády, Clar k němu klekla a začala ho drbat.
"Taky bych potřeboval podrbat," Prohodil jen tak mezi slovem podle všeho bezdomovec s opileckými sklony k agresivitě a začal se smát až za ušima. Přitom jak kolem Clar procházel, tak ji necitelně plácl po zadku.
"Co si to dovolujete?!" Vyjekla v tu ránu Clara, div na něj nepoštvala Tobyho.
"Klid," Dal ruce s flaškou piva výše, aby na ně viděla a zvolna odkráčel. Pak si Clar zhluboka oddychla a pro jistotu se podívala kolem jestli už má doopravdy pokoj.
"Ještě, že tě mám Toby," Usmála se na něho a podrbala ho za ušima. Chvíli bylo ticho, ale za minutku šla kolem jedna Clařina kamarádka se svým retrívrem na procházku.
"Ahoj Clar!" Zavolala Samantha, která se snažila udržet svého psa, aby ji nepovalil na zem.
"Čau," Pozdravila a stále přitom hladila Tobyho. Vždy ho tím uklidnila, aby Saminu Laru nechal na pokoji, protože se bála, že by spolu mohli mít mladé. Nechtěla Tobyho kastrovat.
"Ale nech ho," Uklidnila ji Sam, ale Clar nechtěla "Nemůžou mít spolu mladé, byla jsem u naší veterinářky." Usmála se.
"Ty kecáš?" Přimhouřila oči "Ty si nikdy nechtěla, ať má Lara štěňata?"
"Ne, ani trochu," Odpověděla lhostejně "Ona mi dává dost zabrat, pak peníze co do ní vložím, to se rovná měsíčně 5ti tisícům. Přidej k tomu dvě až tři štěňata a hned máš 15 tisíc.."
"V tomhle směru je to nevýhoda a pejskaři by nějaké výhody mít měli, nemyslíš?" Zkusila navrhnout, aby se připojila k protestům.
"Jsme jenom lidi, kteří mají o většinou jednoho člena navíc... To můžou být rovnou nějaké výhody všichni, kdo nějaké zvíře vlastní." Pokrčila nezajímavě rameny.
"Možná máš pravdu," Prohodila a začala volat asistence, ať zruší protesty. Nepřijala to zrovna moc dobře, ale pak, jak jí to všechno vysvětlila musela dát za pravdu a protesty odvolat "Díky Sam, vytáhla si mě z kaše do které jsem se zamotávala." Musela se usmát, protože ve skutečnosti netušila co říct, ale bylo jí blbé nepoděkovat.
"Jak vidím, tak Tobymu se daří dobře, co?" Změnila téma.
"Jako v ráji," Pousmála se Clar "Je to úžasný pes a ta paní, která ho měla by ho zbožňovala jako já, ale bohužel už není mezi živými." Posmutněla.
"Ale na druhou stranu by si se nikdy nestarala o tohoto rozkošného pejsánka." Pohladila ho na nose a Toby se v tu chvíli po ní ošil tlapkou a drápl jí po ruce.
"Tobiasi!" Plácla ho Clara "Co si to provedl?!" Toby jen sklesle hleděl upřeně před sebe a jakoby se svýma lesklýma očima omlouval za svůj ošklivý čin. Kdo se na něj jen podíval, musel mu odpustit a to udělala i Sam utírající si ruku navlhčeným ubrouskem, který nosívá v kabelce
"Už je ti lépe?" Přeptala se raději Clar a pohlédla na ruku "Vypadá celkem dobře, infekci by si mít neměla, ale pro jistotu ti na to kápnu septonex." Usmála se a vyndala z kabelky malou lahvičku a stříkla po rance.
"Štípe to," Zaskučela bolestí div neucukla.
"Já vím, ale ze zkušeností i vím, že to doopravdy pomáhá." Usmála se a lahvičku opět schovala do tašky.
"To mi došlo." Mrkla na ni.

XXX
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se Vám mé příběhy?

Ano
Ne
Ujdou

Komentáře

1 NikaRoovy NikaRoovy | Web | 10. srpna 2012 v 21:52 | Reagovat

Moc hezký začátek! Vypadá to zajímavě, jdu se vrhnout na druhou část... :-)

2 Kristýna Kaderová Kristýna Kaderová | E-mail | Web | 10. srpna 2012 v 22:24 | Reagovat

Krásné. Že by další vraždící pes snažící se pomstít smrt své paničky?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.