Bára v nesnázích | 1. kapitola

26. srpna 2012 v 13:53 | Terka M. |  Bára v nesnázích
  • Tuto kapitolu vám slibuji už od včerejška, ale já hlava děravá, jsem zapomněla přednastavit článek a tak tu dneska dám dvě kapitoly, 1. teď a 2. na 100% přednastavím na 19:51.
  • Tato kapitola je celkem delší a psala jsem ji někdy na začátku roku či nějak tak a nějaké věci mi na tom nesedí (vzhledem k tomu, že to půjde jiným směrem, ale udělám to nějak tak ke konci, ať to souvisí i se začátkem), ale nechtělo se mi tam už nic předělávat. Jen jsem tam přidala kurzívu, nějaké 'uvozovky'.
  • Jsou tady nějaké nepochopitelné věci, které se v průběhu příběhu začnou pmalu, ale jasně objasňovat :)
  • Dejte se do čtení!

***

Zatímco Bára 'tiše' očekávala příchod potomka, Juliette si začala vybírat šaty pro roztleskávačku. Žádné, které jí přinesli jí nebyly. Dokonce jí nebyly ani ty, které měli jako největší velikost na skladě. Museli jí tedy jedny ušít na zakázku. Což byl problém, protože měla vysoké míry. Měla štěstí, že byla hodně vysoká a že její váha byla sice velká, ale oproti špekaté spolužačce Tině McCartnex byla hubená. Vážila 76 kilo, takže kdyby byla malá, značně by se to na ní podepsalo.

XXX

Tina si jako vždy dopřávala velké menu ve fastfoodu, který sídlil pět bloků od školy a do kterého chodila vždy na svačinu, na oběd, na večeři a dokonce i na snídani. Prostě byla tam věčně a dobře věděla co se tam kdy děje.
Dnes se ovšem obyčejný den ve fastfoodu proměnil v běh o život. Toho dne ji někdo pronásledoval a ona se nemohla ani pořádně najíst natož, aby mu utekla. Byla omluvená i z tělocviku kvůli své nadváze a tak nedokázala pořádně utíkat. Sebemenší pohyb ji mohl uškodit na srdce, protože ho měla plné cholesterolu a byla hodně náchylná na infarkt. Musela být na sebe opatrná. Dnes nebyla a ani nemohla.

XXX

"Kde je Tina?" zeptá se třídní učitelka Millie Hauserová, mladá krásná ženská v které její starší studenti viděli bohyni.
"Nejspíš se zapomněla ve fastfoodu." odpoví učitelce její kamarádka Alisea Monts.
"S největší pravděpodobností měli nějakou novinku." řekne až výsměšně Monica Berká, její neoblíbená spolužačka, anorektička vážící kolem 40ti kilo.
"Ty si kráva!" vyřkne jí Alisea a začnou tam po sobě štěkat.
"Drž hubu, ty debile!" nadá Alisea spolužákovi, který na ni ukazuje prostředníček.
"Zase se čertíš?" provokuje Monica se šklebivým výrazem na tváři.
"Holky!" zařve učitelka, ale bez odezvy "Buďte ticho nebo budete po škole!!" tentokrát zařve daleko hlasitěji a holky se už konečně zklidní.
Pak pí Hauserová začne vysvětlovat látku.
"Tak žáci, a kdo ví kdy se konala 2. světová válka a proč?"
přihlásí se moře rukou a učitelka vyvolá Aliseu, která se jako jediná krčila skoro až pod lavicí.
"Konala se od roku 1914 do roku 1918." učitelka kývne hlavou na znamení nesouhlasu a dá jí ještě jednu šanci. Spolužáci se ihned po její odpovědi začnou smát. "Aha," uvědomí si Alisea "Já jsem se spletla s 1. světovou. Bylo to od 1939 do 1945" nervózně se usměje.
"No proto," oddychne si učitelka a pokračuje ve výkladu o 2. světové válce.

XXX

Barča prochází chodbou a narazí na tajemnou osobu v modré kšiltovce. Nevidí jí do tváře, protože má tmavé brýle na očích a kolem krku šálu.
"Dobrý den," pozdraví jako slušná holka.
"Dobrý, známe se?" zeptá se chraplavým hlasem člověk.
"Netuším, ale jako slušný člověk jsem Vás pozdravila," vysvětlí Bára "Jmenuji se Barča Livingová, kdo jste Vy?" představí se.
"Pocházíte z rodiny Livingových?" podiví se.
"Ano, proč?" vyzvídá Bára.
Člověk si sundá čepici, jemně si rukou pročísne vlasy a Barča pozná, že je to žena a dokonce učitelka. Nevzpomíná si na její jméno. Netušila a ani ji nikdy neviděla mít na hlavě kšiltovku. Asi se skrývá, pomyslí si.
"Neptal se po Vás v poslední době někdo?"
"Ne," odmlčí se "Děje se něco?"
"Nic se neděje," pokračuje "Mám o Vás jen starost." přimhouří oči a mile se usměje.
"Nechte toho," namítne Bára "Nesnáším, když se na mě někdo takhle usmívá." vysvětlí.
"Dobrá tedy, pojďte se mnou." podá ji ruku, ona ji za ni chytne a pospíchají do dáli.

XXX

V nitru školy se odehrává drama o život dívky Tiny. Tajemný člověk ji unesl a přivázal k plynovému sporáku a zapnul hořák. Asi chtěl, aby se udusila.
Když Tina procitne ucítí zápach a snaží se co nejdřív dostat pryč. Neví co má dělat. Ruce i nohy má silně svázané provazem a v puse má nacpaný roubík. Vůbec netuší jak se tam dostala, ale začíná mít podivné tušení. Kdo byl ten člověk, co mě pronásledoval? Ptá se sama sebe a přemýšlí. Neustále dumá kdo by to mohl být.
"Haló," uslyší zdaleka tiché hlasy jak promlouvají a začne se bát, že je to ten únosce "Tino, Tino,.." polehoučku a potichoučku se někdo blíží k ní. Tině běží mráz po zádech. Neví co má čekat.

XXX
"Už mi konečně řeknete své jméno?" zeptá se už trochu naštvaně Barča.
"Ale jistě," pokyne rukou doprava k jídelně "Kdysi jsme se potkaly ve Vaší třídě, slečno. Suplovala jsem Vám hodinu biologie." pokusí se nějak vysvětlit "Já jsem ten had." usměje se.
"Jo," ušklíbne se "Už si vzpomínám paní McFastová."

XXX

Tina se potí zatímco za zády ucítí jemný náznak dechu. Někdo tu je, pomyslí si někdo mě sleduje. Někdo se jí začne zezadu dotýkat a osahávat ji. Neví, co si počít. Nemůže křičet. Nemůže bojovat. Je naprosto bezmocná.
"Zlatíčko," chytne ji za hlavu a pošeptá jí ženským tónem do ucha "Miluji tě a nemůžu bez tebe žít." pak její hlavu jakoby odhodí.
Žena ji stále osahává a Tina zjistí, co jí chce udělat. Vjede jí do kalhotek a Tina se teď už opravdu začíná modlit, aby někdo přišel. Bohužel ví, že to není možné, protože je tu jen jediný člověk, který vaří pro 556 osob - její teta a ta je na dovolené za ni má zaskakovat jediný člověk a Tina má neblahé tušení, že je to zrovna ten, co ji právě osahává, ale neví proč. Netuší co od ní vůbec chce. Má ale tušení, že se to brzy dozví.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se Vám mé příběhy?

Ano
Ne
Ujdou

Komentáře

1 Kristýna Kaderová Kristýna Kaderová | E-mail | Web | 26. srpna 2012 v 21:49 | Reagovat

Tak tohle bylo opravdu nečekané. Jdu si přečíst druhou kapitolu.

2 Mitholwen Mitholwen | Web | 30. dubna 2013 v 13:41 | Reagovat

Trošku úchylný... ale zajímavý!

3 Terka Terka | E-mail | Web | 4. května 2013 v 16:02 | Reagovat

[2]: Taky si myslím, ale tato část je jedna z těch, které jsem nedávno předělávala, protože to bylo opravdu.. opravdu moc úchylné..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.