Tajemství Trosečníka

7. července 2012 v 22:23 | Terka M. |  Týdenní témata
  • Další příběh mé tvorby na téma týdne. Napínavý thriller.
  • V případě zájmu, můžu dodat pokračování.;)
  • O čem, tak to se dozvíte když začnete číst dále.



Joe Roland Smith pracoval jako záchranář u pobřežní hlídky na Hawaii. Byl zrovna ve službě když tu přišla na jeho loď, v které listoval hromadou došlých dopisů do vlastních rukou, zpráva. Dozvěděl se, že žena, jistá Daisy ji zaslala před třemi lety přes morseovku a on doteď nepochopil proč došla až teď.
Klekl si do stříbrného písku a začal zkoumat rukou zda nenajde nic tvrdého nebo naopak moc měkkého. Nic nenahmatal a tak si sedl, opřel se rukama a pozoroval východ slunce. Byl nádherný, nikdy takový neviděl.
Za pár minut se ohlédl za sebe a uviděl vysoký strom na kterém bylo něco napsáno v neznámém dialektu. Zdálo se mu, že ho nikdy neviděl, ale jakmile poznal omegu, uvědomil si, že je to řečtina, kterou se na střední a později vysoké škole, pečlivě učil. Bavilo ho pomyšlení, že jednou rozluští největší záhady Řecka. Teď si pečlivě prohledal hlavu, aby se ujistil, že nic nezapomněl.


Γεια σας
Είμαι Daisy και θα το υποδεχτεί με χαρά που θα διαβάσουν την ιστορία μου .. αν και αμφισβητώ έντονα ότι κάποιος μαθαίνει για μένα.
Όταν κολύμπησε στο νησί, ήμουν κακομαθημένος αγελάδα και δεν πίστευα ποτέ μου ότι είχαμε επιβιώσει χωρίς σαράντα χρόνια μου φίλος δεν θα δείτε ποτέ ξανά στη ζωή μου. Δε με πειράζει. Είμαι χαρούμενος γι 'αυτό είμαι εδώ στο νησί θα μπορούσε.


Začal překládat, ale po prvním odstavci ho to začalo nudit a tak jako druhý si přeložil závěr a byl šťastný, že ví, jak to skončí.


Dobrý den,
jsem Daisy a chtěla bych s radostí pozdravit toho kdo můj příběh bude číst.. i když silně pochybuji, že se o mě někdo dozví.
Když jsem připlavala na ostrov, byla jsem rozmazlená kráva a nikdy jsem nevěřila, že tu vydržím čtyřicet let bez mého přítele, kterého už nikdy v životě neuvidím. Nevadí mi to. Jsem šťastná za to, co jsem tady na ostrově dokázala.


Nechtělo se mu číst její sny a tajnosti, které stromu svěřovala a vyplakávala se mu na větvi. Poznal, že ten strom byl její opravdový přítel byl právě ten strom, protože ji nikdy nezradil a to ani když do něj vyrývala své zážitky. Hodně toho prožila, Pomyslel si Joe když se zadíval na vysoký, statný a popsaný baobab. Přeložit to by jednomu člověku zabralo nejméně čtyřicet let, Myslel si Napsala tu každičký detail jejího dne Nechal se fascinovat Joe a unášen fantazií si nevšiml svého velitele.
"Co jste zatím zjistil, Smithsi?" Zadíval se nejprve na něj a pak na strom.
"Byla to žena," Odpoví a z velitelova výrazu je poznat, že toto nechtěl slyšet "Každý den, čtyřicet let, zapisovala do detailu."
Velitel jen nevěřícně s otevřenou pusou zírá a před očima vidí nejrůznější termíny jejího života "Byl to i její kalendář, že ano?" Pokyne rukou k druhému stromu.
"Toho jsem si nevšiml," Zamumle a překládá cifry a měsíce "Ano, ale jak to počítala to je ve hvězdách." Usměje se a ukáže na krásný výhled na ranní oblohu.
"To je úžasné," Nechává se velitel fascinovat "Pošlu tu vědce, budou to zkoumat a ty nejlepší odborníky na řečtinu na ostrově co existují." Podotkne a jde zavolat lodní vysílačkou.


***

Za pár let vyluštilo sto vědců celý Daisyin příběh a zjistili i její tajemství, které nikdy nepochopili. Bylo skryto a zašifrováno jedním neznámým slovem a domysleli si, že bude lepší když ho nebudou zkoumat dále. Jestli ho zašifrovala, měla nějaký důvod, Říkalo se na světě Nechtěla ho jen tak prozradit.


***
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Líbí se Vám mé příběhy?

Ano
Ne
Ujdou

Komentáře

1 Kristýna Kaderová Kristýna Kaderová | E-mail | Web | 8. července 2012 v 15:48 | Reagovat

Jsem rozhodně pro pokračování! Bylo to skvěle napsané a rozhodně bych chtěla vědět, co to bylo za tajemství.

2 nejlepsisouteze nejlepsisouteze | 8. července 2012 v 18:51 | Reagovat

Ahoj,gratuluju ti, postupuješ do 3.kola nejlepších soutěží na http://nejlepsisouteze.blog.cz/ tak nezapomeň schánět si hlasy :-) přeju hodně štěstí

3 Vendy Vendy | Web | 8. července 2012 v 19:37 | Reagovat

Tvá povídka vypadá zajímavě, máš pěkný styl a líbí se mi některé slovní obraty, co používáš.
Ale k myšlence příběhu vytesaného do stromu, tam myslím, že ani ve fantazii to není možné. 40 let psát do stromu? Každý den? Vždyť se to na ten strom nemůže vejít...
Možná by bylo lepší jen odkaz na kmeni stromu a v kořenech zakopaný deník... :-?  8-)
(I když ta myšlenka záznamu do kůry stromu je pozoruhodná)

4 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 9. července 2012 v 15:25 | Reagovat

Pěkná povídka, ale líto mi je toho stromu, i strom,,bolí", když se do něj řeže. Vendy má pravdu- jen odkaz a... ;-)

5 Katty56 Katty56 | Web | 10. července 2012 v 23:19 | Reagovat

Na mim blogu je kontrola affs, tak doufám že se zapíšeš :-D

6 Sára Sb Sára Sb | Web | 11. července 2012 v 12:25 | Reagovat

pěkné...

a krásný new des.!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.