Gong smrti - 3. varování

25. dubna 2012 v 15:44 | Terka M. |  Mé vymyšlené HORORY
  • Myslím, že minulý díl vás celkem vyděsil a už ho nikdy nechcete vidět, ale i přesto sem napíšu již 3. díl. Vždyť ten minulý nebyl tak strašidelný.;)
  • Pusťte se do čtení!

¤¤¤¤¤
Když Martina zahlédla tu hrůzu, musela jít ihned na vzduch odkud zavolala policii a sanitku, ale tam jí řekli, ať rovnou zavolá na márnici, že se nebudou zabývat malichernostmi, které by jim znemožnili se bavit. To Martinu natolik naštvalo, že se rozhodla až tohle všechno skončí, že je zažaluje. Policajtům to říct zatím nechtěla, protože chtěla zkontrolovat všechny co zná.
Tak tedy začala obvolávat všechny, kterým by odněkud hrozilo nějaké nebezpečí..
Nedovolala se dvěma lidem.
Rodičům.
To snad není možné, Pomyslela si Ze všech lidí co znám, si někdo musel vybrat ty nejmilejší. Hlavu ztrápenou a plnou myšlenek co by se jim tak mohlo přihodit. Neustále si připomínala Benovo bezvládné tělo ležící na hraně vany. Pamatovala si dobře jak ho obrátila a jak to uviděla. Vykastrovali ho, Pomyslela si a kroutila hlavou A ukradli mu oko a nos. Netušila jak někdo může být tak krutý a chtěla to co nejrychleji zjistit. Doufala, že nepřijde pozdě a vraha chytí. Věděla, že pokud ne, tak je hlavní podezřelá tudíž by musela prchat.

¤¤¤¤¤
Zavládlo ticho.
Vítr, vichřice, která před chvíli měla sílu přenést celý strom se zklidnila a bylo bezvětří.
Martina netušila co to má znamenat, ale začalo jí docházet, že už jde pozdě.
Rodiče jsou mrtví, Povzdechla si a z oka jí stekla slza.
Doteď šla celkem pomalu, ale ani si neuvědomavala jak zrychluje.
Byla o několik kroků blíž a už jí chybělo jen pár krůčků.
Jak došla k domku jejích rodičů roztřásla se, ale za malou chvilku se odhodlala svůj strach překonat.

¤¤¤¤¤
Martina opatrně odemkla dveře a vešla.
Za malou chvilku slyšela z kuchyně dámský výkřik a rozeběhla se tím směrem.
Co spatřila ji příjemně zahřálo u srdce.
"Mami!" Zvolá náhle a jde ji podepřít "Děje se něco?"
"Už nic," Odpověděla a pohladila jí po tváři "Už je mi dobře, jen jsem zahlédla myšku a ty víš jak se jich bojím." Usmála se, ale až pak si uvědomila, že ji Martina moc neposlouchá.
"Kde je táta?" Zeptala se když se podívala kolem sebe.
"Nahoře, v ložnici," Kývne hlavou k hornímu patru a Martina tam se strachem ihned vyběhne.
Jak odejde, tak maminku slyší plakat a je jí taky ouzko.

¤¤¤¤¤
Opatrně vyklopýtala nahoru a začala pomalu otevírat dveře.
V ložnici strávila své mladé roky života. Tenkrát vždycky vyhodila rodiče z bytu, pozvala nejrůznější kluky co kdy poznala a vrhla se s nima na věc. Přestala když ji nachytala mamka s tehdejším přítelem s kterým byla asi půl roku. Dodnes si pamatuje jak je seřvala. Oba.
Dnešní den byl celkově takový zvláštní a stále to ještě trvá. Mamka jí řekla, že otec je v ložnici, ale kde sakra je? Pomyslela si a začínala zuřit, že ji mamka zase napálila.
"Tati," Zeptá se opatrně a prozatím klidně. Jde si obejít celou ložnici dokola aby zjistila zda tam taťku nenajde, ale nic.

¤¤¤¤¤
Po pár minutách se Martina otočí a už už se chystá odejít když v tom zaslechne něco ze skříně a zděsí se. Bojí se otočit a otevřít skříň, ale nechce volat mamku, nechce ji vyděsit.

Pomalu otevírá staromódní skříň, kterou rodičům koupila k 30. výročí svatby. Je pro ni a hlavně pro rodiče hodně cenná. Mají společnou minulost, skříň kdysi patřila Martinému prapradědečkovi.

Nikde, nikdo, Pomyslí si Martina a přijde jí to dost divné. Neví co se to děje a kde vlastně je její otec, ale už je vážně na mamku naštvaná. Nesnáší když si z ní udělá takovou srandu. Zavře skříň a začne pomalu opouštět pokoj a jít do chodby.

Na chodbě uslyší zvuk sprchy a taťkovo zpívání. Ten zpěv, ten falešný zpěv by poznala vždycky. Příjemně ji potěšilo, že ten hlas slyší.. už otce nehledá, ale něco ji pořád do té koupelny táhne. Ony dneska ty koupelny jsou nějaké přitažlivé. A co, však tam je závěs. Pomyslí si a jde směrem do koupelny.

¤¤¤¤¤
Opatrně otevře dveře, rozhlédne se po okolí a nemůže uvěřit vlastním očím.
"Tati!" Zavolá na bezvládného muže ležící ve stejné poloze jako její přítel.
Nikdo neodpovídá a Martina si začíná myslet, že ji ty mrtvoly nějak moc provázejí.
Celá koupelna je zakrvácená a otec má probodané zápěstí a prostřihnuté tepny.
Otočí ho na břicho a zavře na chvilku oči. Nechce to vidět, ale musí.
Druhého muže v jejím životě vykastrovali a nedobrovolně. Sebrali mu ty samé tři věci, co Benovi a ona už neví, co si počít. Začíná se z toho dít denní rituál. Martina je zvědavá kolik jejich známých ještě bude muset zemřít.

¤¤¤¤¤
Mějte se!
Terka M.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se Vám mé příběhy?

Ano
Ne
Ujdou

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.