Gong smrti - 1. varování

7. dubna 2012 v 18:36 | Terka M. |  Mé vymyšlené HORORY
  • Tak po dlouhé době zase horor. Tentokrát s trochu pronikavějším a hrůznějším názvem a to "Gong smrti". Bude mít více dílů.;)
  • Hrdinkou je sedmnáctiletá Martina Sjutensová, které se začnou dít divné věci, ale jaké, to se dozvíte až začnete číst.:)
  • Psáno v er formě.
  • Dejte se do čtení!

¤¤¤¤¤
Martina se ve svých semišových botách na podpatku procházela po okolí sídliště, kde žil její přítel Benjamin, dlouhovlasý hipík se zrzavou bradkou. Když byla Martina konečně u paneláku kam měla namířeno, uslyšela podivné zvuky a začaly se jí klepat kolena. Rychle pospíchala ke vstupním dveřím, zazvonila a nervózně čekala až Ben otevře. Zatímco čekala, uviděla na obloze plno nápisů.
Na prvním bylo napsanáno "Varuji tě, zemřeš." Vylekalo jí to, ale řekla si, že to mohlo být na kohoko-li a tak to nebrala vážně, ale pak se znovu otočila a uviděla to "Martino Sjutensová, zemřeš, připrav se na smrt.:)" Za tím byl i ten smajlík a to už Marťu vylekalo a začala nahlas ječet. Všichni lidé co bydleli v těch barácích vylezli na balkony a divili se, co se děje. Když viděli Martinu dívající se na oblohu, podívali se taky, ale nic zvláštního neviděli.
"Na co se čumíš?" Vyjekl znenadání mladý, sotva čtrnáctiletý, zarostený kluk, který tudy jel na kole.
Martina ho nevnímala a přemýšlela kdo to mohl napsat. Navíc, nepřišlo jí to, že to bylo napsané letadlem, které by si někdo objednal, vypadalo to dost divně. Když to začalo, celá obloha najednou zbělela, ozývali se divné zvuky a samotné nápisy byli napsány černým písmem. Martina se bála a zároveń se divila, že si toho nevšiml někdo další. Jedou v tom spolu, Myslela si Chcou mě je vystrašit. Neustále obviňovala ostatní obyvatele a už byla vážně zoufalá.
¤¤¤¤¤
Mezitím se Benjamin připravoval na příchod Martiny, která podle něj nejspíš stále čekala až jí otevře. Ben neměl moc času a tak byt jen malinko vyzdobil, dal na stůl šampaňské, dort, co upekl, sušenky, jednohubky a nezapomněl ani na chlebíčky. Udělal by pro svoji drahou všechno, někdy ho sice štvala, ale i tak ji miloval. Respektoval jak se rozmyslela a sliboval jí, že až dostuduje, tak se vezmou a budou mít kupu dětí, přesně jak si přeje.
"Iiiiiiiiiiiiiiiiiííííí..." Najednou uslyší ženský jekot rozléhat se po celém sídlišti a hned pozná Martinin hlas. Utíká ke dveřím jí zazvonit, čeká na ni půl hodiny, ale nic. Bál se o ni, co se jí stalo, kde je. Netuší, co má dělat. Nikdy tohle neudělala. Neví, jestli to má co dočinění s jejím jekotem. Chce vědět proč ječela, chce pro ni být oporou, ale neví kde je.
Po deseti minutách přemýšlení si vezme kabát, obuje boty, popadne klíče, zamkne a rychle utíká po schodech dolů. Bere schody po pěti. Naučila ho to právě Martina když jí chtěl dohnat, aby mu neutekla. Hned potom, co vyběhli všech šest pater nahoru do jeho útulného bytečku odemkl, usadil ji ke stolu, dal jí večeři, přiťukli si červeným vínem, vypili celou flašku, pak se celí zlíbali a nakonec pomilovali. Dodnes si to pamatuje. Ten okamžik, kdy Marťu zbavil panenství a dělali to spolu poprvé. Skvělý roční vztah si oživili a byli šťastní. Martina holt potřebovala víc času, Myslel si tenkrát Ben.
Teď ji hodlal zachránit a kdyby potřebovala, tak i ochránit. Lásku, kterou cítil k Martině necítil k žádné jiné holce a jak říkával on "Láska je jako květina a ta naše je nejkrásnější." Martina mu po tomhle vždycky spadla do náruče a oba byli šťastní.
¤¤¤¤¤
Mějte se!
Zdraví Terka M.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líbí se Vám mé příběhy?

Ano
Ne
Ujdou

Komentáře

1 Dance Dance | Web | 11. dubna 2012 v 13:02 | Reagovat

Moc hezky pišes:)) měla bys napsat knihu:)) jo a moc děkuju za pěkný komentář na mém blogu k tomu článku o přijímačkách:))

2 Terka Terka | Web | 11. dubna 2012 v 19:26 | Reagovat

[1]: Ráda bych, někdy. Ale ještě nemám žádný příběh ukončený, tak snad se mi to s "Na život a na smrt" povede.;)

3 Dance Dance | Web | 12. dubna 2012 v 20:59 | Reagovat

Budu držet palce:) taky se snažím psát knihu, píšu j už dva roky, mám takovej prostředek o konci mám nějakou představu a nemám páru o tom jak to má začít:D

4 Terka Terka | Web | 14. dubna 2012 v 18:25 | Reagovat

[3]: Zkus si to nějak, třeba, shrnout jednou větou a pak si na to napiš nějaké otázky, např. jak jí/mu zkomplikuju život? co se jí přihodí? kam pojede? kdo bude v nebezpečí? jak se k tomu dopracuje? Něco takového jsem kdysi četla, když jsem četla jeden článek jak napsat knihu.
PS. Do google vyhledávače jsem naťukala "Jak napsat dobrou knihu" a divila jsem se, že tam bylo tolik odkazů.

5 Dance Dance | Web | 14. dubna 2012 v 19:15 | Reagovat

To je zajímavý:) Určitě to vyzkouším:))

6 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 14. května 2012 v 23:56 | Reagovat

Očividně máš spoustu nápadů a chuť psát, což je na textu vidět. Pokud to má být horor, zaměř se příště více na atmosféru, aby šel z textu skutečně strach. Neboj se rozepsat.
Taktéž občas více přemýšlej nad tím, jak se tvé postavy chovají. Když milující muž uslyší vyděšený výkřik své přítelkyně, asi těžko bude půl hodiny čekat nebo deset minut přemýšlet, co má dělat a poběží jí na pomoc.
Taktéž fakt, že ji nechal stát přede dveřmi působí přinejmenším podivně.
Pořádně si po sobě text čti, některé pasáže působí velmi zmateně.
"Utíká ke dveřím jí zazvonit, čeká na ni půl hodiny, ale nic."
Když se nad tím člověk zamyslí, dojde mu, že jí z bytu otevřel domovní dveře paneláku, ale normální lidi takto reagují na zvonek se ptají kdo je a až potom otevírají. No a asi jen těžko nechávají návštěvu čekat několik minut venku... aspoň jí měl uvést dovnitř a třeba pohoštění nachystat v obýváku.
Určitě ale piš dál a pracuj na sobě, je vidět, že tě psaní baví a to je hlavní. Možná ale by neuškodilo najít si nějakého oponenta, který by se s tebou o příbězích bavil a pomáhal ti vychytat některé logické mouchy. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.