/6. kapitola/

5. dubna 2012 v 10:27 | Terka M. |  Na život a na smrt
  • Mám kapku času, tak vám tu napíšu již 6. kapitolu příběhu (možná knihy :D)
  • Tak se pusťte do čtení!


***

María Brajčovská, sedmatřicetiletá bývalá manželka nynějššího správce hradu Uhrovec ve Slovenské republice. María je vysoce věřící člověk a pro Boha by udělala cokoli. Každý den chodí na motlitby a kázání. Ještě před třemi lety žila v klášteře jako jeptiška, nyní si obstarala vlastní byt v panelovém domě kilometr od kláštera. Před rozvodem s manželem Nikolajem Bosorovskim, bývalým ruským ministrem zahraničí, který se kvůli tehdy budoucí manželce přestěhoval na Slovensko, každý víkend jezdívali na zminěný hrádek a pozorovali přírodu. Když tam jeli už asi třetím měsícem, dohodli se, že tam budou bydlet a povedlo se, nastěhovali se tam. Bohužel se tam po jejich nastěhování začali dít divné věci a María, i přes svůj skautský odznak za odvahu, který dostala v jedenácti, začala mít mokro v kalhotech a kdyby jenom mokro. Každou noc s hrůzou očekávala co se tam asi stane a den o de dne to byl horší a horší.
Nikolaj jí nechtěl věřit. Nevěděl, co dělá zatímco prochází hrádkem a rozdává si to s Bílou Paní, kterou kdysi potkal v hradní věži jak tam plakala. Tenkrát ji objal a v zápětí se už líbali. Maríi to nikdy nechtěl říct, bál se, že by ho odsoudila z duchomilství, tehdy tomu tak říkal. Nesoudila ho. Nesoudila ho za nic. Nechtěla se ho ani vzdát a rozvést se s ním. Věřila, že to nějak překousnou. Nestalo se. Za půl roku se odloučili a rozvedli.
María se to dozvěděla jak se kdysi zaposlouchala do zdí. Uslyšela hlasité sténání a hekání. Tyhle zvuky slyšela každou noc, přitom jí připadaly tak povědomé. Nevěděla co to je, ale teď, po tom co se vydala vstříc svému strachu, to měla zjistit. Opatrnými kroky se ploužila po temné chodbě s kamennou podlahou. Každý krok ji chladil nohy, pantofle neměla, ale to jí nevadilo. Byla zvyklá na chladno. Byla jedna z mnoha otužilců. Když se konečně doploužila k temnému malému příbytku uslyšela ty zvuky ještě hlasitěji. Chytla se stěny a opatrně se podívala za roh. Co spatřila, ji navždy poznamenalo.
Okamžitě utíkala do ložnice a začala si balit ty nejnutnější věci do velké cestovní tašky, kterou dostala od Nikolaje jak se stěhovali. Nezajímalo ji to. Chtěla odtamtud být co nejrychleji pryč. Od té doby se neviděli.
Neslyšela o něm, neslyšela jeho hlas. Nic. Až jednou po deseti letech jí zavolal mladý policista, že jeho tělo, už zchátralé, ale přesto perfektně zachovalé, našli nedaleko hrádku Uhrovec. Okamžitě po nálezu tělo poslali na pitvu, aby zjistili co se mu stalo. María byla taky zvědavá a měla ho stále ráda. Chtěla vidět jak vypadá jako ubožák, který měl jako milenku Bílou Paní. Byla ráda, že se mu něco takového stalo, ale byla dobrá herečka a uměla zahrát smutnou.

***

<< Předchozí díl, následující díl >>

Mějte se!
Zdraví Terka M.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se Vám mé příběhy?

Ano
Ne
Ujdou

Komentáře

1 Dance Dance | Web | 5. dubna 2012 v 11:59 | Reagovat

Wow pěkný, fakt jsem se do toho začetla;)

2 Terka Terka | Web | 5. dubna 2012 v 12:58 | Reagovat

[1]: Děkuji ti.:))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.