Klamárka

17. března 2012 v 19:36 | Terka M. |  Týdenní témata
  • Povídka psaná v er formě. je to lepší než v ich formě - člověk si může vymyslet více postav na více místech, ale hlavní postava je jen jedna...(?)
  • V tomhle případě je a zároveň není hlavní hrdinkou dvacetiletá Slovenka Terézia Nosná žijící od svých 15ti v Česku, která je chorobná lhářka a chtěla by si "zahrát" na pravdu.
  • Pusťte se do čtení! :D

¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
"Terino, nelži!" Rozčílí se Teréziina kamarádka Martina a upře na ni zrak.
"Ja neklamem, nikdy som neklamala," Zase zalže "Možno bude problém v tebe."
"To jsem si mohla myslet," Začne "Napřed mi zapřeš, že mě nepodvádíš s mým přítelem a pak ještě dodáš, že je problém ve mě," Odfrkne "Až si to rozmyslíš, přijď." A odejde.
"Čo by som si mala rozmyšlať?" Zeptá se naštvaně "Už nikdy ťa nechcem vidieť!"
Martina nic neřekne, ale obrátí se k ní a zatváří se tak, jako by říkala "Však ty dolezeš." Pak se otočí a odejde.
¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Na druhé straně města vyzvání telefon. Chlapík co leží v posteli jej neslyší. Neustále se převaluje a pak vstane a jde na záchod. V kuchyni uslyší pevnou linku a zmáčkne na hlasitý odposlech.
"Dobrý den, děje se něco?" Zeptá se muž starostlivě.
"Celkom nič, jen,.." Trochu se zarazí "Počul ste už dnes rádio?"
"Ne, něco mi ušlo?" Zeptá se muž nechápavě.
"Ani nie, len niečo melú o Vašej dcére," Odmlčí se "Moja dcéra Terézia jej niečo urobila." Muž vypne hlasitý odposlech a přiloží sluchátko k uchu.
"Co se stalo mojí Martince?"
"Uniesla ju, polícia nevia kam." Oznámí Teréziin otec.
"A co jí prosím Vás udělala?"
"Martina vraj Terézii povedela, že je klamárka." Martinin otec se vystraší. Ví, že je Terézia strašný sobec a rozmazlený spratek.
"Vůbec se nedivím, že to Vaši dceru tak namíchlo," Pokračuje a Teréziin otec začíná soptit "Protože jak jistě víte, když jste ji tak vychoval, Vaše dcera je obrovský rozmazlený sobec."
"Tak vy tvrdíte, že je moja dcéra rozmaznaný sebec?" Začíná ho bolet u srdce "Skončili sme spolu!" Dořekne a pak spadne na zem. Martinin otec už jen slyší obrovskou ránu.
"Haló! Jste v pořádku?" Zařve do sluchátka "Slyšíte mě!"
Zavěsí a jde volat 112 ať pro něj přijedou.
¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Terézia hladí svoji zbraň a Martina se klepe strachy.
"Teri, já to tak nemyslela," Snaží se omluvit "Sorry."
"Prepáč, nemôžem ti odpustiť," Řekne a přiloží Martině zbraň k hlavě. "Mám nápad. Poďme sa hrať na pravdu."
"Děláš si srandu, že?" Skoro se rozesměje "Ty pomalu neřekneš ani jedinou věc po pravdě a chceš si hrát na pravdu?"
"Áno, chcem sa hrať na pravdu," Řekne vážně a Martina už málem puká smíchy "Ale ja budem počúvať, ty hovoriť," Řekne a pokračuje dál "Ak ale budeš klamať, tvoj život skončí."
"Ne, hrát nebudu." Rozhodne Martina "A pusť mě nebo budu křičet!"
"Nebudeš křičať." Řekne a dá jí do pusy roubík, pak se postaví za ni a namíří...
¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
"Terézia Nosná, stůjte nebo střelím! Jménem zákona jste zatčena!" Přiběhne strážník městské policie a ukáže zatykač.
"Myslíte, že se Vás bojím?" Zasměje se a vystřelí.
"Au, to vás bude mrzet!" Chytne se za ruku, pak něco zaskuhrá do vysílačky a Terézia mu do ní pak střelí. Ve vysílačce to zasyčí a zapraská a strážník zakleje.
Terézia za ním pak jde, sebere mu zbraň a sváže ho. Pak ho odnese k Martině a řekne něco ve smyslu "Zomriete spolu a navždy budete zabudnutí!"
"Kto chce zomriť skôr?" Oba se na sebe podívají "Dobrá, dobrá, páni majú prednosť."
¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Mezitím za Terézií se odehrává něco jako pravý policejní zásah.
"Vy dva jdete tama." Pošeptá a pošle je napravo od Terézie.
"Vy zase tama a já zůstanu tady." Rozkáže a skrčí se. Pak napočítá do pěti a dá příkaz ke střílení.
Pozdě Zakleje velitel Už nemáme koho zachraňovat. Pomyslí si sklesle když tu uslyší jako by poslední slovy Martiny Monarské.
"Nezapomeňte, chceme ji živou." Řekne a dá příkaz k vystřelení na Teréziu.
¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Kolem Martiny je přestřelka. Ona je celá nesvá. Neví co má dělat. Její bývalá nejlepší kamarádka Terézia sklesle padá k zemi. Neví co si má myslet. Jestli se má radovat nebo brečet. Kolem ní utíkají policisté a zachránáři. Sundávají jí roubík a dávají ji na nosítka.
"Mě nechte, vemte raději jeho. Nic mi není." Všichni sice vidí jak vnímá, ale taky vidí jak jí krvácí noha.
"Cítíte toto?" Prohmatají ji silně nohu.
"Co?" Zeptá se nechápavě. Neví co má cítit. "Nic necítím."
"Máte postřelenou nohu." Řekne jí jeden záchranář jakmile upadá do bezvědomí.
¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
V nemocnici čeká Martinin otec na výsledky operace. Chodí tam a zpátky a ničím si není jistý. Maximálně ví, že to není nic vážného. Není v ohrožení života, vzpomene si na lékařova slova.
"Pane Monarsku, pojďte sem," Konečně, povzdechne si.
"Jak jí je?" Zeptá se na dceřin stav.
"Jí?" Recepční se odmlčí. Otec už nic nechápe. "Volá Vám nějaký pan Nosný," Oznámí mu a Ben Monarsk vydechne. "Promiňte moje chyba." Řekne Ben.
"Ahoj Zdeňku! Jak je?" Zeptá se radostně "Jsem rád, že tě slyším."
"Srdcu už je dobre, ale trápi ma moja dcéra ako istě vieš."
"Ano, vím. Co s ní bude?" Zeptá se starostlivě.
"Pôjde na päť rokov do väzenia a ja za napomáhanie na dva." Ben vykulí oči.
"Ty si jí pomáhal?"
"Nie, ale veď vieš ako to policajti dokážu nafúknuť. Robia z komára somára," Pokračuje "Že som jej otec predsa neznamená, aby som jej pomáhal."
"Chápu, nemám se tě zastat?"
"Nie, to snáď zvládnem." Zklidní ho "Nech sa Martinka skoro uzdraví." Popřeje mu a ukončí hovor.
"Počkej ještě!" Snaží se přemluvit, aby nepokládal hovor, ale nepodaří se.
¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Ben stále čeká na chodbě na výsledky když tu uvidí Martinu. Tebe bych tu nečekal Pomyslí si a obejme ji.
"Co se stalo, že tě pustili?"
"Není to nijak moc vážné a tak řekli, že můžu. Je to jen trochu zlomené, ale bude to dobré." Znovu se na ni podíval a pochopila co tím myslí. Pohled do jeho lesklých očí znamenal to, že je rád, že je zdravá a že je tu. Usmívali se na sebe a zklidňovali se. "Dám si pozor. Už se to nikdy nestane."
"To nebyla tvoje chyba. Holt sis našla špatnou kamarádku," Uklidní ji a do obličeje se mu vhrnou slzy.
"Tati, neplač. Jsem tady." Pousměje se na něj a ukápne ji kapička slzy z oka.
"Pláču štěstím a dojetím, Martinečko." Vysvětlí.
¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Terézia ležela ve vězeňské nemocnici na kapavkách a každou minutu omdlívala. Netušila co se stalo a ani kde to je. Věděla jen, že se jí Martinu zabít nepovedlo. Jen jsem ji prostřelila stehno,
Povzdechne si Ale já se jí pomstím hned co se z toho dostanu. Slibuje si, ale jak ji navštíví policista, sny se rozplynou. Už jí nezbylo nic v co by doufala.
"Str.. stráž... strážníku," Začne tichým tónem a sotva jí jde rozumět.
"Uklidněte se, slečno," Pokyne rukou "Jste ve vězeňské nemocnici, jste mimo ohrožení života. Čekáte na soud."
"Chci zomrieť." Rozhodne se Terézia.
"To nemůžu povolit, je mi líto."
"Je.. můj... otec.. v poriadku?" Zeptá se stále rozklepanějším hlasem.
"Ano je v pořádku." Uklidní ji. "Taky čeká na soud."
"Č.. čo?" Podiví se.
"Je odsouzen za spoluúčast na zločinu."
"Je.. ne... nevinnen. J.. edu v tom... s.. ama." Přizná aby bylo očištěno otcovo jméno.
"Nevěřím."
"Jedn..a z mála chv..il kedy..y-y hovori..m prav-du. J.. jsem klamárka."
Strážník jí uvěří. Otcovo jméno je očištěno. Je tomu ráda. Ví, že byla pitomá, ale lhát někdy není špatné. Většinou bych, ale měla mluvit pravdu, Rozhodne se, když uplynou dva roky od jejího zadržení. Marťa měla pravdu. Pomyslí si.
¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤

KONEC/KONIEC

Mějte se!
Zdraví Terka M.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líbí se Vám mé příběhy?

Ano
Ne
Ujdou

Komentáře

1 Jaaja Jaaja | E-mail | Web | 17. března 2012 v 23:48 | Reagovat

hmmm... příběh je rozhodně zajímavý, jen na můj vkus docela osekaný. Kde vzala Terézia pistoli? Jak přesně Martinu unesla? Co se jí odehrávalo v hlavě?
Hmpf.. =D Jak bych to řekla... Tohle je dost silný příběh a hodil by se rozepsat tak na 20 stránek, takhle to působí trochu.. áno, jako bys vzala salát a vytáhla z něho jeden kousek např. rajčete a zbytek vyhodila.. Na příbězích je nejhezčí realizace charakteru postav. Čtenář by si měl najít oblíbenou postavu, která ho bude bavit. Jaksi se mi to během té stránky textu nepodařilo -.-
Líbí se mi námět, má to myšlenku a ty neosekané části mají šmrnc. Rozhodně jde poznat, že tě psaní baví. Pokračuj ;)
PS: Tenhle koment prosím ignoruj =D Sama o sobě vím, že jsem až příliš upřímná a lidi tím často štvu =D Promiň =D

2 Terka Terka | Web | 18. března 2012 v 14:47 | Reagovat

[1]: Komentář rozhodně ignorovat nebudu, mám ráda kritiku. Je to mnohem lepší než napsat "Dobrý příběh." i když to potěší, není to ono.;)

3 Terka Terka | Web | 18. března 2012 v 15:14 | Reagovat

[2]: Jinými slovy, upřímnost mám ráda. Až moc škodí, ale pokud jde o toto, tak mi to nevadí.:))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.