/4. kapitola/

19. března 2012 v 16:41 | Terka M. |  Na život a na smrt
  • Omlouvám se za krátký díl, ale takhle se (tedy snad) budete víc těšit na další.;)
  • Pusťte se do čtení!


***

Jen co odjel autobus z kterého Klára před chvilkou vystoupila, něco ji neustále zneklidňovalo. Slyšela podivné zvuky, které se ozývali z lesa kam měla v brzké době vstoupit. Opatrně šla směrem k lesní cestičce když tu si všimla auta se slovenskou poznávací značkou. Je tu, pomyslela si Slovák už přijel. Pak si na cestičce všimla něčeho podivného.. něco co by snad nikdo nepřehlédl...

***

"Zlato, ty krvácaš." Podiví se Roland při pohledu na svou dceru Janku.
"Ja som sa o niečo škrabola." Řekne vyděšeným tónem Janka.
"To nebude škrabanec." Vysvětlí Roland a všimne si něčeho "Niečo tu je." Oznámí Jance a jde to zkusit vyndat.
"To bolí, oci." Zaskuhrá Janka.
"Prepáč," Omluví se a pustí se opět do práce.

***

Hned co to Klára spatřila, tak utíká. Utíká hlouběji do lesa s hrůzou co tam uvidí. Po cestě vidí další a další krvavé stopy a jde po nich. Bojí se, ale zároveň chce pomoct.
"Oci," Uslyší Klára z dálky a přidá ještě víc do kroku. Tuší, že je správně na stopě.

***

"Haló!" Zavolá Roland jakmile uslyší něco v dálce "Je tam někdo?" Zase žádná odezva. Roland se bojí, aby to nebyl ten člověk co něco udělal její dceři. Nemůže přijít na to co a ani co je v té ráně.
Kroky se blíží. Čím dál blíž.
"Dobrý den, stalo se něco?" Zeptá se brunetka laskavým tónem.
"Nič se nedeje." Řekne a pokyne rukou ať jde dál.
Dívka je za pár minut pryč a jde směrem na louku.

***

Byl to ten Slovák? zamýšlí se Klára On má dceru? Pomyslí si a zamyšleně postupuje dál. Na louce pod hradem neuvidí nikoho a začne se vracet nazpátek do lesa k dvěma osobám.
"Kto to bol, oci?" Zeptá se holčička a Klára tam rychle přiběhne.
Podívá se mile na holčičku "Kto si?" Zeptá se holka.
"Jsem Klára Martinsová, měli jsme se tu dnes sejít." Otočí se na jejího otce a podá mu s úsměvem ruku.
"Ja som Janka." Řekne rozkošným hláskem a smutně se na ni podívá.
"Copak, Jani?" Zeptá se starostlivě.
"Nič," Řekne a schoulí se do klubíčka.
Klára ji prozatím nechá být a začne mluvit s jejím otcem.
"Vy jste mi neřekl, jak se jmenujete." Upozorní ho.
"Ale povedal, nevadi. Som Roland." Představí se s hlubokým úsměvem.
"Co se jí stalo?" Pokyne rukou k Jance.
"Neviem. Hovorila, že se o niečo škrabola." Řekne uvěřivě.

***

<< Předchozí díl, následující díl >>

***
Mějte se!
Zdraví Terka M.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se Vám mé příběhy?

Ano
Ne
Ujdou

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.