/3. kapitola/

16. března 2012 v 19:57 | Terka M. |  Na život a na smrt
  • Prostě se pusťte do čtení!


***

Klára se na oficiální stránce hradu Trosky začetla do historie, která byla podivná, zvlášť jedna část:
Zajímavá příhoda se udála někdy koncem r. 1437 nebo počátkem r. 1438, kdy se hradu lstí zmocnila loupeživá cháska pod vedením rytíře Šofa a jeho druha Švejkara. Ti se zde na hradě potom s posádkou asi 200 mužů ubránili i zemskému vojsku a terorizovali odsud okolí až do r. 1444, kdy se donuceni okolnostmi museli hradu vzdát.
"Kdoví, jestli tam něco nenechali.." Řekla vyšším tónem.
"A kdo? Co nenechali?" Zeptal se zvědavě řidič.
"Nic. Jen tu čtu historii hradu Trosky. Víte, že se ho zmocnila loupežnická chasa?"
"Ne, to jsem netušil. Co tam ještě píšou?"
"Vás to nějak zajímá," Pomyslí si Klára a pokračuje "Základ je z čediče, zbytek stavby hradu sahá až do Středověku.. ale počkat..." Kousne se do rtu.
"Děje se něco?"
"Něco mě zarazilo." Já tam byla roku 1998. Ty informace na hlavní straně jsou mylné. Rekonstrukce trvala od roku 1999-2000. Co to má znamenat? Pomyslí si a nechápe.
"Něco špatně?"
"Ne," Přemýšlí jak mu to podat "Totiž ano, měli tam poslední rekonstrukci v roce 2000." Dodá.
"Nespletla jste se?"
"Určitě ne."
Pochopila co to znamená. Ten člověk ji nejspíš pozval pod jinou záminkou, ale pod kterou to už se neodvážila hádat.

***

Denisa seděla tiše v tmě a doufala, že její dcera přijde na mužovu lest. Věří, že je chytrá holka, která zjistí kdy se rekonstrukce naposledy konala a nebude věřit tomu únosci. Doposud jí neřekl své jméno. Ona to chápe. Nechce být prozrazen.
Zatímco Denisa přemýšlí a pomalu usíná, chodbou prochází mladý muž. Dumá nad tím, jestli nemá Kláře zavolat. Zamítne. Vše jí řekne Roland. Pomyslí si. Není potřeba jí to říkat z více úhlů. Prostě chci, ať mi donesou ten poklad. Ten chlápek, který jde tmavou chodbou si říká ROZBÓJNIK v překladu z polštiny loupežník. Je členem skupiny RABUSIE - tedy loupežníci. Skupina vznikla okolo roku 1435, tedy přibližně když se Trosek zmocnila jedna loupežnická chasa. Lidé, kteří tuhle skupinu znají se dodnes domnívají, že s tím má co dočinění právě RABUSIE.

***

"Tak jsme tady, slečno," Klára se podiví "Tady moje cesta končí, nashledanou!"
"Ale počkat!-" Snaží se Klára promluvit.
"Děje se něco?"
"Jak se tam dostanu?"
"Jednoduše," Začne "Vyjdete z autobusu, pak půjdete lesem a až budete na louce, tak už trefíte. Tam by měl čekat ten Slovák."

***

<< Předchozí díl, následující díl >>


Mějte se!
Zdraví Terka M.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se Vám mé příběhy?

Ano
Ne
Ujdou

Komentáře

1 SoNuLLkA SoNuLLkA | Web | 17. března 2012 v 12:00 | Reagovat

Ahoj ... na mojom blogu zacalo 1.kolo SONB
http://sonicka-opicka.blog.cz/1203/sonb-1-kolo
tak si zbieraj hlasy drzim palce :)

2 SoNuLLkA SoNuLLkA | Web | 17. března 2012 v 12:00 | Reagovat

A ked chces este na mojom blogu
najdes Bleskowku :)
http://sonicka-opicka.blog.cz/1203/bleskowka-71
zatial paa :-)

3 Sára SB Sára SB | Web | 17. března 2012 v 12:21 | Reagovat

Krásná povídka, pěkně píšeš.

4 Terka Terka | Web | 17. března 2012 v 17:11 | Reagovat

[3]: Děkuji.:D

[2]: Promiň, řekla jsem do reklam.;)

5 Jaaja Jaaja | E-mail | Web | 17. března 2012 v 23:57 | Reagovat

Hehe =) Tohle je good =) Počkám si na další díl, zatím to vypadá zajímavě. Mám ráda příběhy tohoto typu ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.