Komentářová povídka č. 1

6. února 2012 v 18:15 | Terka M. |  Komentářové povídky
K tomuto "projektu" mě inspirovalo mé SB SáraJanka, které jsem dnes přispěla ZATÍM jedním komentářem k tomuto druhu povídky.
Je to snadné.. já vám tu dám nějaký začátek příběhu a vy se jej pokusíte nějak rozepsat, ne jen jedno slovo a dost... a může být i více než jedna věta.;)
Povídku budu psát s vámi, aby vám to nebylo líto..:DD
Začátek příběhu je v cč.



Když se jednoho dne vydala Nicole Noorová (19) s rodičema na hory, netušila co jí tam potká.. její o čtyři roky mladší sestra Caroline (15) se potají scházela s jejím přítelem, který za Nicole přijel o den později. Byla z toho nešťastná, to ano.. nikoli však rozzuřená. To nastalo až ve chvíli, kdy je našla v jednom z křoví. Váleli se tam jako nějaké děti.. jen s rozdílem, že ji Mark podvedl. S Caroline nechtěla strávit ani minutu, nechtěla s ní ani jíst u jednoho stolu. Nicole měla Marka ráda, ale nesnesla podvody.. nevěděla co si má počít...

Jak bude příběh pokračovat?


Mějte se!
Zdraví Terka M.

/Rovnou navazujte na předchozí komentář/

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Sára Sára | E-mail | Web | 6. února 2012 v 18:24 | Reagovat

Napsala sestře dlohý dopis, kde jí vylíčila své rozhořčení a sklamání nad ní samotnou. Napsala jí, že jí tento podvod nikdy neodpustí, ať s ní nepočítá, když bude něco potřebovat. O tom, že s ní někdy bude schopna rozomně promluvit pochybovala. To samé napsala svému již ex-příteli a hodlala o tom říci i svým kamarádkám, aby si na něj daly pozor. ...

2 Terka Terka | Web | 6. února 2012 v 18:37 | Reagovat

Další den jí došel dopis od sestry ve kterém se jí chce za vše omluvit.. Nicole dopis roztrhala a hodila do koše, nechtěla ji vidět, slyšet, poslouchat.
Když se po telefonu od svojí nejlepší kamarádky dozvěděla, že se s Caroline Mark rozešel kvůli nějaké třináctileté holce začala být podlá a musela si přiznat, že jí to přála. Také jí řekla, že jí Mark několikrát volal jestli by s ním někam nešla, pokaždé jako správná kámoška řekla ne.

3 Sára Sára | Web | 9. února 2012 v 16:18 | Reagovat

Ale i tak se na sestru nemohla ani podívat, i když se jí stalo to samé, mohla si za to sama, nehodlala na to zapomenout a hodlala se Markovi pomstít.

4 Terka Terka | Web | 11. února 2012 v 15:54 | Reagovat

Byl to sice těžký čin, který chtěla provést, ale kdyby ho chtěla zavraždit byl by horší.. Zašla k Markovi domů. Nechtělo se jí, ale jestli chtěla pomstu, tak to musela risknout. Zazvonila a Mark jí otevřel s otevřenou náručí. Doslova. Snažil se jí omluvit, ale pokaždé ho umlčela.
Ze dveří vyšla hrdá plavovláska a s úsměvem se Marka ptala co je ta holka zač. Nicole si jen povzdechla a co nejtiššeji řekla "Mladá naivka." ...

5 Sára Sára | Web | 21. února 2012 v 20:27 | Reagovat

Marek jí řekl něco jako, že je to spolužačka a mají společný domácí úkol, poslal jí zpět do pokoje, aby si mohl "se spolužačkou" promluvit, což v Nikole ještě více rozdmýchalo už tak praskající oheň.
"Jsi ubožák." Bylo první co jí napadlo. ....

6 Terka Terka | Web | 22. února 2012 v 8:36 | Reagovat

"Ale když jsme spolu chodili, myslela sis, že jsem tvůj kocourek." Zkouší ji dráždit, ale ona se nedá a odpálkuje ho "Ty časy už jsou pryč. Teď se mi při pomyšlení na tebe, chce zvracet." Mark se s ní stále zkouší flirtovat a Nicole napadne, že tohle bude dobrá pomsta.. připustí na flirt, on ji pak políbí a ona zavolá jeho nynější holku, ale to netušila, že to Mark udělá přesně naopak. ...

7 Sára Sára | Web | 1. dubna 2012 v 20:41 | Reagovat

"Lori, promiň, ale musím se ti omluvit za tu malou lest, abych sem přilákal svou skutečnou lásku, odpostíš mi?"
"Tobě všechno, brouku, dohodli jsme se, že budeme kamarádi, ne?" Mrkla na něj, vzala si svou bundu a rychle zmizela.
Nicole na něj nechápavě hleděla. "Co?" Dívala se mu do očí.
"Tvá sestra mi dala kopačky, zavovala mi, že se ke mě blížíš, Nicole, miluji tě a byl jsem blbec." Políbil jí a potom jí hleděl do očí.
"A ty si myslíš, že ti skočím do náruče a vše ti uvěřím? Po tom všem? Marku, já nejsem žádná husa, nebudu ti věřit nic, co vypustíš za slova o lásce nebo o tom, že mě miluješ. Ublížil si mi a nejsem jediná na tvém seznamu."
"Nic, proč? Já ti vše vysvětlím, vynahradím, budu o tobe bojovat. Byl jsem blbec a teď to vím."
"Ne, já ti nemůžu věřit." Odstrkovala ho od se.
Pustil jí. "Půjdeš na chvilku dovnitř? Promluvíme si a máma nám udělá něco k svačině."
"Nevím, zda je to dobrý nápad." Udělala dva kroky vzad. ...

8 Terka Terka | Web | 2. dubna 2012 v 19:42 | Reagovat

"Chce to čas a brzo na mě zapomeneš," Vysvětluje Nicole stále postupující dál k výtahu.
"Prosím.." Běduje Mark
"Ne. Měj se!" Řekne a už už se chystá nastoupit do výtahu když v tom se ozve prudké zarachocení z kuchyně a lekne se. ...

9 Sára Sára | Web | 27. dubna 2012 v 19:53 | Reagovat

Nakoukla tam, on ležel na zemi a držel se za hlavu. Lekla se a rychle k němu přiběhla.  ...

10 Foncé Foncé | Web | 2. června 2012 v 18:24 | Reagovat

Bola rada, že nie je nešikovná, že neleží na zemi. Ale srdce jej splašene tĺklo. Neskutočne splašene. "Musím sa poriadne nadýchnuť, zavrieť oči, pokoj" - utešovala sa v duchu. Mark ešte stále ležal na zemi. Skontrolovala či netečie krv. Netiekla. Aspoň,že to. Pomaly sa spustila k nemu na kolená. Začala byť sama na seba naštvaná: "Som husa, nedokážem mu ani pomôcť, bože." Namiesto toho sa spýtala: "Si v poriadku?" Hlúpa otázka. Najradšej by si dala facku. Mark na ňu pozrel. Takmer akoby mal amnéziu. S pootvorenými ústami dva krát zažmurkal a rukami sa ešte silnejšie držal za hlavu. "Prosím, len nech nefňuká ako malý." Nadýchla sa. "Idem po ľad, počkaj tu." Ešte stále bola v šoku no momentálne sa bála viac toto, že by mohol vyviesť nejakú hlúposť. Srdce nie a nie sa upokojiť. Krv jej pulzovala v spánkoch. Znechutene sykla.

11 Vendy Vendy | Web | 22. srpna 2012 v 21:56 | Reagovat

Zíral na ni, jako by ji viděl poprvé v životě. "Co je, Marku" ptala se znepokojeně. Neodpovídal, dál na ni hledě. "Marku, prober se! Je ti něco? Je ti zle?" opakovala s rostoucím strachem.
"Je mi zle..."
Letěla pro led a doufala, že poslední zásoby nevycinkala ségra do svých chlazených nápojů. Jak jinak, zuřila Nicole, když našla prázdnou krabičku. Vytáhla mražený sáček se zeleninou, jednou kdesi slyšela, že to pomáhá.
"Bolí tě hlava?" ptala se, zatímco přiklekla a snažila se mu položit ledový sáček na čelo.
"Kde to jsem? A kdo jsi ty?" zaskřehotal omámeně.

12 Terka Terka | Web | 23. srpna 2012 v 19:26 | Reagovat

"Ach, bože!" zaklela "Máš horečku!" Věděla, že nic studeného nepomůže, ještě by to víc zhoršila. Musela okamžitě zavolat záchranku.

Za pár minut někdo zazvonil na dolní zvonek a Nicole se strachem začala potit. Doufala, ať to není její sestra nebo matka. Dvě osoby, které skutečně nesnášela.

13 Pavel Pavel | E-mail | 26. srpna 2012 v 19:58 | Reagovat

Ladnými kroky přispěchala k oknu, aby se podívala dolů, kdo to před chvílí zvonil, ulevilo se jí, ale zároveň ji to i znepokojilo. Byli to záchranáři ,které volala ani né před třema minutama a nemocnice je přece až na druhém konci města! Utíkala rychle dolů otevřít: "To jste letěli stíhačkou?" snažila se trochu odlehčit situaci, ikdyž ji v ten moment moc do smíchu nebylo, "Ne" řekl muž s drobným úsměvem na tváři a dodal,"Zrovna stíhačka by se nám dnes hodila, alespoň by jsme se vyhli té zácpě co je ve městě" "Řidiči jsou dnes strašně neukáznění, rádio puštěné tak nahlas, že skoro poskakuje celé auto, upřený pohled před sebe a to se pak člověk může utroubit, aby ho pustili, když ho nevidí ,neslyší" dodal ten muž, zatímco stoupali výtahem nahoru. Tato věta Nicole, ještě více znepokojila, " Takže jak dlouho vám trvala cesta?" dodala s nepokojivým výrazem na tváři, "Celých dvanáct minut, slečinko, díky té zácpě, jinak by jsme to do pěti minut zvládli, viď" poklepal na rameno vedle stojícímu řidiči v záchranářské uniformě. "Tak, tak" odpověděl ten muž. V tom se ozvalo cinknutí domovního výtahu. "Á jsme tady, pojďte rychle" volala na ně Nicol zatímco utíkala k stále ještě otevřeným dveřím. "Tady leží" ukázala na už nehybně ležícího Marka, zahranáři přiběhli k Markovy a začali s resuscitací, po několika minutách, které jí připadaly jako věčnost, se jim konečně podařilo obnovit základní životní funkce. "Musíme urychleně do nemocnice, vypadá to na otravu!" a začali Marka nakládat na nosítka, "Otravu?" zeptala se ještě pro jistotu Nicole, jelikož nechtěla stále uvěřit tomu, co před chvílí slyšela. "Ano otravu, ale více budeme vědět až v nemocnici." Zatímco záchranáři zmizeli ve dveřích, Nicole se sesunula na podlahu a nemohla stále vstřebat informaci o tom, že by se pokusil Marka někdo otrávit a taky o tom, kdo zavolal záchranáře ještě před ní. Jak tak přemýšlela, všimla si že něčeho podezřelého pod poselí....."To je přece....

14 Terka Terka | Web | 27. srpna 2012 v 13:56 | Reagovat

".. fotka mojí sestry." nechápala Nicole a upřeně hleděla na fotku. Nevěděla proč si ji ještě stále nechal, když se spolu rozešli "Možná ji stále miluje." napadlo ji, ale hned to zavrhla. Vždyť to byl on, kdo se s ní rozešel.
Nicole věděla, že to může mít ještě jeden důvod "Byla u něj v bytě." rozechvěl se jí hlas. Věděla, že si sestra bere pokaždé s sebou v peněžence fotku pro případného ctitele. Ale nechápala to. Stále na nic nemohla přijít. Nechtěla věřit, že by jí Mark jen tak otevřel. "Jak se tu tedy dostala?" zeptala se sama sebe a začala prohrabovat Markovi věci. ...

15 Pavel Pavel | E-mail | 27. srpna 2012 v 17:27 | Reagovat

..jak se tak prohrabovala věcmi, stále dokola si promítala celý rozhovor s Markem, "Počkat, počkat.." vzpomněla si na Markova slova. "Marek přece říkal, že to sestra... mu dala kopačky.Proč by se ho snažila otrávit, když se s ním sama rozešla?" to nedává smysl. "Fotka tu bude, ještě z doby, kdy se spolu tajně scházeli" přejela prstem po fotce na které zůstal v prachu obrys jejího prstu. V tom ji napadla myšlenka...ten... kdo volal do nemocnice přede mnou, musel přece vědět, že se s Markem něco děje....a jedinný kdo s ním v tu dobu byl, byla přece Lori!...Lori? "Proč by to dělala, jaký by byl její motiv?"...procházela se Nicole po pokoji a nemohla stále přijít na to, co by Lori vedlo k tak hrůznému činu..."Ne, Lori to nebyla, znám ji od mala, je to milá a hodná holka" ,"Ách bože, už začínám být paranoidní" Zkusím zavolat do nemocnice, jak to vypadá s Markem. "Dobrý večer, před chvílí k vám byl přivezen Marek Vitonsky, jak to s ním prosím vás vypadá?", "Minutku strpení" ozvalo se na druhé straně..."Jste tam?" "Ano!" zakřičela Nicol nervózně do telefonu  "Tak skutečně se jednalo o otravu,leží teď v kómatu, ale jeho stav je stabilizovaný, co bylo příčinou otravy se zatím neví,výsledky budeme znát až zítra. Rozhodně za ním teď nemůžete" "Děkuji", odpověděla zklamaně Nicole. "Bože, ať se z toho prosím dostane.....to se nemělo stát!...to si nezasloužil...vzduch...potřebuji na vzduch" zmožena psychickým vypětím došla Nicole sotva k oknu.."Ufff už je to lepšííí, to by člověk nevěřil jaké má čerstvý vzduch uklidňující účinky" Ponořena v myšlenkách a pozorujíc z okna dění na ulici, si všimla na protějším domu, odlesku čočky dalekohledu mizejí do tmy. "Z toho okna je přímí výhled do Markova bytu....! Musím tam!" "Musím zjistit kdo tam bydlí!" ,"Buď je to někdo, kdo má na svědomí jeho otravu, nebo někdo kdo mohl vidět pachatele", pomyslela si Nicole, zatímco utíkala po schodech dolů.

16 Terka Terka | Web | 27. srpna 2012 v 20:18 | Reagovat

Okamžitě vyletěla z domu, přešla cestu a zazvonila.
"Kdo je tam?" ozval se rozmrzelý hlas. Nicole nedokázala rozpoznat zda to byl muž či žena a ani jmenovka toho moc neřekla. Nevěděla, jestli se trefila správně, ale doufala, že ano.
"Tady Nicole.. ehm.." odkašlala si.
"Co jste zač?" zeptal se hlas podrážděně.
"Nemáte za oknem, kterýmko-li oknem dalekohled?" zeptala se Nicole nervózně.
"Ne, nejsem šmírák!" zakřičel muž. Teď už si byla Nicole celkem jistá, že je to muž.
"Přesto díky, moc jste mi pomohl." řekla Nicole s úsměvem.
"Fajn, teď musím ještě zkontrolovat tak dvacet bytů," povzdychla si. ...

17 Pavel Pavel | E-mail | 28. srpna 2012 v 0:39 | Reagovat

"Né to nemůžu, to je příliš mnoho, musím na to jít logicky." Je tu ...celkem 20 zvonků. Zvonky jsou rozděleny po čtyřech, v pěti řadách nad sebou a dům má pět pater, to znamená , že na každém patře jsou čtyři byty.  Marek bydlí ve třetím patře, takže tady třetímu patru odpovídají tyto čtyři zvonky, jeden jsem už zkusila, takže zbývají tři" v tom se Nicole zamyslela, "Ale pokud je to stejně někdo kdo nahlíží do soukromí jiných tajně přes čočku dalekohledu, tak se k tomu stejně nepřizná a pokud se ho na to zeptám přímo, tak může klidně zamést stopy a už se nikdy nedozvím, kdo to byl."  "Musím na to jít jinak.......ale jak.......ách jo.....nic mě nenapadá, snad jen....", zahleděla se Nicole na leták, vyvěšený na vstupních dveřích domu. " "KONTROLA PLYNOVÝCH ZAŘÍZENÍ 28.9.  v 11HODIN" to je přece zítra dopoledne, v Markovu šatníku bude určitě nějaký pracovní oděv "A když se vydám na kontrolu dříve..." usmála se spiklenecky Nicole,"Tak si můžu v klidu prohlédnout byty a ani nikdo nepozná, že nejsem skutečný kontrolor. Ale dnes už si půjdu lehnout...přespím raději u Marka, cestovat v tomto čase městem by nebylo zrovna dvakrát rozumné, určitě by nebyl proti. Ale hned ráno vyrazím... "

18 Terka Terka | Web | 30. srpna 2012 v 19:00 | Reagovat

Nicole tedy šla ke vstupním dveřím Markova domu. Vzala za kliku a nic. Dveře někdo musel zaklapnout když byla u vedlejšího baráku. Nevěděla, co má dělat.
"Dobrý den," zazvonila na nejbližší zvonek "Mohla by jste mi otevřít? Zabouchla jsem si dveře." řekla Nicole jakmile se ozvala postarší paní.
"Nemohla." řekla skoro až naštvaně a bouchla se sluchátkem.
"Baba." povzdychla si Nicole a zazvonila na další, tentokrát hned vedle toho Markova. Tam už měla úspěch.
Vešla dovnitř a rázem ucítila tu příjemnou atmosféru městského činžáku. Měla na něj dobré vzpomínky ještě z dob, kdy byla malé dítě. Pak se s rodiči přestěhovala do rodinné vilky a atmosféru činžáku ucítila až jak se seznámila s Markem. Tehdy jí bylo šestnáct, byl její první známost a vlastně i prozatím poslední.
Jakmile výtah dojel do Markova patra, tak se Nicole probrala z toku svých myšlenek a vystoupila. Všimla si, že nechala pootevřené dveře a lekla se. Mohl ho někdo vykrást a to by jí Mark neodpustil. Když prohlédla všechny pokoje, prudce si oddychla, že je všechno tam, kde to bylo. Ale, něco přece jen chybělo. ...

19 Pavel Pavel | 2. září 2012 v 17:03 | Reagovat

....byla to Markova přítomnost, která Nicole chyběla. "Měla jsem ho ráda, milovala jsem ho!.... jenže to už je pryč, ano ,ráda ho mám stále a už ho nemiluji, není to ten pravý, tím se si jista. Člověk , který by mě skutečně miloval, by mě v životě nepodvedl....a to Marek udělal, už bych mu nemohla věřit a vztah založený na vzájemné důvěře je pro mě tak důležitý. A odpustit?.....to nemůžu, kdyby se to stalo jednou, z malé jiskřičky naděje by se možná dalo ještě něco vzkřísit, ale oni se scházeli pravidelně a to už bych odpustit nedokázala, navíc má sestra nebyla jedinou se kterou se scházel. Přesto všechno, to co se mu přihodilo si rozhodně nezasloužil a udělám vše pro to, aby jsem zjistila, kdo za tím vězí a co ho k tomu vedlo, ale dnes už půjdu spát, jsem fyzicky i psychicky vyčerpaná a to je ideální kombinace na zasloužený spánek." Nicole si ještě natáhla budík na půl devátou, zachumlala se do peřin a tvrdě usnula...

20 Terka Terka | Web | 3. září 2012 v 16:33 | Reagovat

***

Ráno se Nicole probudila za pípání budíku, protřela si oči a pak chvilku sedla na postel a přemýšlela. Přemýšlela, že mohla být k Markovi milejší. Sen, který se jí tu noc zdál byl ten nejhezčí za celý její život. Ležela s Markem v posteli, snídali a líbali se. Žádná její sestra a ta další holka neexistovaly. V tom se na Markově obličeji zjevilo číslo. Číslo 27. Nicole nevěděla, co to má znamenat, ale myslela si a zároveň doufala, že se to bude týkat hledání toho chlapa, či ženy, s dalekohledem, který by ji mohl dost pomoct. ...

21 Pavel Pavel | 4. září 2012 v 22:31 | Reagovat

"Ach....sen to byl pěkný, jenže....je to jen sen, skutečnost je bohužel jiná. Člověk by si i kolikrát přál, aby se ze snu ani neprobudil, protože pak přijde realita a ta se mnohdy ke snu ani zdaleka nepřiblíží... Ale to číslo!..to musí něco znamenat! Určitě mi tím Marek chtěl něco říct...ale co?" Nicole stále seděla na posteli ponořena v myšlenkách, ale stále nemohla přijít na jakoukoliv spojitost s číslem, které se ji zjevilo ve snu. "Nic...konec přemýšlení, třeba na to přijdu pozděj, teď už budu muset jít, protože potkat se tam se skutečným kontrolórem, by opravdu nebylo nic příjemného". Nicole rychle vletěla do skříně, popadla Markovy montérky, brašnu co ležela v předsíni, do rukou nějaké lejstra co našla v nočním stolku, musela přece vypadat důležitě a vydala se do protějšího domu. Vyjela výtahem do třetího patra a zastavila se: "Tak jsem tady...klid..chce to klid...hlavně se uklidnit...tak..jdu na to". Přistoupila k pvním dveřím a zmáčkla zvonek. Dveřní kukátko potemnělo a po chvíli se otevřely dveře. "Dobrý den" pozdravila Nicole, "Dobrý" odpověděla asi dvaatřicetiletá žena s dítětem v náruči. "Přišla jsem k vám na kontrolu plynových zařízení, můžu dál? zeptala se Nicole. "Ano domovník nás už informoval, myslím, že i dole v přízemí to bylo vyvěšené....dáte si kafe?", "Ne děkuji, měla jsem už u sousedů pod vámi" zalhala Nicole a začala se procházet po bytě. "Nic tu není a ani paní domácí nevypadá, že by měla potřebu sledovat soukromí jiných dalekohledem. Zkontroluji sporák a karmu a pádím k sousedům, nesmím se zdržovat..." pomyslela si Nicole. "Tak paní, vše v pořádku. Nashledanou." řekla Nicole a zmizela ve dveřích. Tak a teď na druhý byt...

22 Terka Terka | Web | 5. září 2012 v 14:35 | Reagovat

Pohlédla na dveře a zhrozila se. Byly polepené různými samolepkami, natřené několika barvami. Z bytu se ozývala dost hlučná hudba a Nicole chvíli váhala jestli zazvonit.
"Rodina Karlsonova," zamumlala si pro sebe Nicole, pak si na něco vzpomněla "No jasně!" plácla se do hlavy "Markova pošahaná bejvalka!"
Rozhodla se tedy, že bude asi zbytečné kontrolovat tento byt a navíc tam mají pěkně rušno. Nechtěla je rušit.
Dveře se ale v tu ránu pootevřely a ozval se mladý muž, nejspíše podnapilý.
"Chcete něco?" zeptal se znuděně.
"Kontrola plynových zařízení," řekla Nicole skoro až vyděšeně jak uviděla muži do obličeje. Vypadal jako mrtvola, pěkně podvyživená mrtvola.
"Tak pojďte dál, slečinko," pozval ji a jakmile vešla, plácnul jí po zadku. Jí to bylo děsně nepříjemné. Komu by se taky líbilo plácnutí po zadku od naprosto cizího a navíc opilého chlápka.
Nicole vešla do obývacího pokoje, kde to nesnesitelně smrdělo kouřem z cigaret. Přikrčila nos. "Nic," povzdychla si a vydala se do vedlejšího pokoje.
Pokoj byl vybarven růžovou barvou, měl dva stoly, na jednom ležel růžový notebook a na druhém, toaletním stolku, leželo plno kosmetických doplňků. "Nejspíš tu žije taková ta kráska co bez nalíčení nevydrží den." usmála se Nicole, ale pak její pozornost přilákala věc u okna - krčil se tam větší dalekohled. ...

23 Vendy Vendy | E-mail | Web | 15. září 2012 v 20:21 | Reagovat

Ty mrcho, pomyslela si Nicole. Že mu nedáš pokoj!
Na prohlídku notebooku neměla čas, co kdyby někdo přišel? Ale s dalekohledem si poradím rychle, byla si jista. Ven ho nepronesu, je moc velký, ušklíbla se při tom nápadu. Ale máme tu okno. Jedno pěkné okýnko. Jedno pěkné okýnko, z kterého se tak dobře kouká... a z kterého můžou spadnout dalekohledy.
Chytnout dalekohled, otevřít okno a dalekohled vyhodit na silnici, bylo dílo okamžiku. Štěstí, že zrovna nikdo neprojížděl ani neprocházel, došlo Nicole.
"S plynovými kamny jste spokojeni?" zašvitořila na odchodu. "Moment moment, kampak, slečinko", zablekotal mladý muž, už více podnapilý. "Noták, dejte si s náma... slavíme!"
"Děkuji, ale já musím..." snažila se rychle vymyslet nějakou výmluvu Nicole a rychle nakročila ke dveřím.
"Kde je můj dalekohled?" ozvalo se z vedlejšího pokoje.
Ve dveřích se objevila Markova bejvalka. Podezřívavým pohledem sjížděla Nicolu od hlavy k patě.

24 Terka Terka | Web | 15. září 2012 v 22:17 | Reagovat

"Tobě se ztratil ten dalekohled co jsem ti dala k narozeninám?" zeptala se žena, která najednou vyšla zpoza dveří.
"Jo... ona mi ho ukradla!" ukázala na odcházející Nicole a až pak si uvědomila, co řekla za blbost "Prostě, něco s ním udělala!" pokoušela se nějak rodičům rozkázat, ať ji chytnou.
"Slečno," vykročila žena k otevřeným dveřím směrem k Nicole "Co jste udělala mé dceři s dalekohledem? Potřebuje ho do školy, studuje astronomii." uvědomila ji a Nicole se vyděsila. Zničila úplně jiný dalekohled.
"Sledovala s ním Marka!" vykřikla najednou hystericky.
"Naše dcera nikoho nesleduje," oznámil dívčin otec "Že je to tak, Veru?"
Dívka chvíli hleděla do neznáma a rozhodovala se, jestli má odpovědět. Najednou otevřela pusu a začala mluvit. Nicole se lekla. ...

25 Šklíba Šklíba | E-mail | Web | 23. září 2012 v 15:18 | Reagovat

"Já vlastně astronomii nestuduju. Lhala jsem, ale když mě Mark tak hrozně chybí!"
Nicole se na ni udiveně dívala, skoro jako by sledovala mutaci slona a veverky.
To snad nemyslí vážně! Nejsou spolu už vícc než rok!

26 Terka Terka | E-mail | Web | 25. září 2012 v 16:28 | Reagovat

[25]:
"Děláš si srandu, Veru?" podivila se najednou její matka a zeptala se jí jak nejmileji to šlo "Na co ti teda dáváme každý měsíc ty dva tisíce?"
Dívka se narovnala a pronesla hrdě "Ne, nedělám," poklesla hlavou, aby to vypadalo, že jí to hrozně mrzí "Spořím si je." řekla usměvavě, ale Nicole došlo, že lhala. Rodiče ji začali chválit a hladit po vlasech. Říkali jí jak jsou na ni hrdí. Nicole myslela, že se snad rozbrečí, ale nestalo se tak. Bylo jí líto, že tohle nikdy neslyšela.
"Počkejte," promluvila najednou Nicole v zápalu horlivých myšlenek "Vy jí věříte? Vždyť lhala!" vyjekla na celý barák a divila se, že ji nikdo neslyšel. Ztlumila hlas.
"Naše dcera nikdy nelhala a ani nelže. To bychom poznali."  řekla její matka naprosto chabě a chystala se přibouchnout dveře. Nicole se ještě snažila je zadržet, ale marně.
Nevěděla co si má počít a ona musela zjistit, co má ta Veronica v plánu a hlavně, co udělala Markovi. 'Že bych mu už začala odpouštět?' Pomyslela si na chvilku. ...

27 Mitholwen Mitholwen | Web | 30. dubna 2013 v 13:23 | Reagovat

Nicole už byla skoro v přízemí, když uslyšela tiché syčení odněkud zezhora. Vzhlédla, a spatřila Veronicu, jak se na ni šklebí ze schodů ve druhém patře. "Ty svině! Počkej, uvidíš. To ti nedaruju!" Zašeptala hlasitým šepotem a zmizela Nicole z očí. Ta jen zakroutila hlavou a vyšla ven na ulici.
Chystala se přejít přes přechod, rozhlédla se a- zastavilo se jí srdce. Uviděla roztřískaný velký dalekohled na chodníku tam, kam ho shodila.
Musím to uklidit. Někdo by si toho mohl všimnout, pomyslela si a došla k dalekohledu. Zkontrolovala, jestli jí někdo nesleduje zprava ani zleva. Pak ji napadlo, že by se mohla Veronica nebo její rodiče koukat oknem. Podívala se tam. Z okna se vykláněl ten muž, co jí plácl po zadku. Nebo snad ne? Za vteřinku zmizel. Možná to byl jen klam, vždyť je tááák rozrušená! Polkla. Snažila se být nenápadná. Zastrčila úlomky skla a železa do kapes, něco tam nechala, protože se jí to už nikam nevešlo a rychle přeběhla silnici. Právě včas. Ohlédla se zpět a-
Za ní se obrovskou rychlostí řítilo z kopce kolo a na něm seděla nějaká žena. Nicole nevěděla, kdo to je, ale byla si jistá, že ji musela vidět. No nazdar!

28 Terka Terka | E-mail | Web | 4. května 2013 v 16:42 | Reagovat

[27]:
To snad ne, začala Nicole pomalu, ale jistě bědovat. Byla to kontrolorka plynu. Poznala ji, chodívala i nim domů a také k Markovi.
Začala co nejrychleji pospíchat k Markovi domů když tu na ni někdo zakřičel. "Slečno Noorová!" ozvalo se hlasitěji. Otočila se. Za ní běžela kontrolorka.
Zčervenala. "Dobrý den." Pozdravila, aniž se jí podívala do očí a chystala se otočit a pomalu odejít.
"Dobrý den," pozdravila na oplátku postarší žena. Za pár let měla jít do důchodu. "Kde se tu berete? Váš přítel přece bydlí tam, ne?" ukázala na budovu naproti.
Nicole nejistě přikývla. "Ano, Mark bydlí naproti. Já jsem ale byla na návštěvě u kamarádky," zalhala opatrně. Veronica kdysi byla její kamarádka, ale stejně rychle jako se jí stala, tak stejně rychle se přestaly přátelit.
"V tomto..?" poukázala na Nicolin outfit a ta se podívala do země. Nevěděla, co jí má říct na Markovy monterky, které si oblékla. Nesměla zapomínat, že pod tou milou slupkou je to mrcha a ona ji nikdy neměla ráda. ...

29 Terka Terka | E-mail | Web | 31. října 2013 v 18:03 | Reagovat

"Kamarádka potřebovala pomoct vymalovat pokoj." Řekla, ale záhy toho litovala, protože monterky, jenž měla na sobě, nebyly vůbec špinavé od barvy a ona se tak bála, aby se kontrolorka nevyptávala.
Žena se na ni podezíravě zadívala. "Aha." A dál už to pak nerozebírala, protože viděla na Nicole, že jí to bylo nepříjemné. "Jak se vede Markovi?" v hlase jí byla cítit lítost, takže Nicole poznala, že žena ví, že je Mark v nemocnici.
"Ještě jsem v nemocnici nebyla, ale asi trpí nějakým typem amnésie, ale marně přemýšlím, kdo mu co udělal." Pokrčila rameny.
"A nechcete, abych vám s něčím pomohla..? Mohla bych se zeptat tady lidí z baráku jestli náhodou o něčem nevědí," zamyslela se a Nicole ztuhla. Nemohla jí přece říct, že už využila té příležitosti, ale přece jen - co kdyby se dozvěděla něco nového, co jí nikdo neřekl?
Nicole chvíli mlčela a pozorovala kontrolorku přemýšlejíc jak by jí to měla říct. "Pokud by Vám to nevadilo, mohla by jste," pousmála se, "ale jestli bych mohla poprosit, neříkejte - prosím - mé jméno." Zaprosila.
"Dobře. Já bych ho asi ani neřekla." Řekla chápajíc, že by Nicole chtěla taky trochu soukromí v tomto pátrání.
"A," začala Nicole, "děkuji. Moc děkuji." Byla jí hrozně vděčná, ale zároveň jí bylo trapně z toho, že jí v tom lhala. ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.