Když nastane tma jak v pytli

11. února 2012 v 17:53 | Terka M. |  Týdenní témata
Medison Rendyowá je osmnáctiletá nefalšovaná rozmazlená puberťačka chodící na soukromou školu d o třetího ročníku.. nikdo se s ní nebaví, poněvadž se chová jako děcko... má jen jednu kámošku a té nejvíc ze všeho vadí jedna věc - že se Medison bojí tmy a chce ji kvůli tomu opustit.

/Psáno v ich formě/

Přišla jsem do našeho luxusního domu s vířivkou a utíkala jsem rovnou do svého pokoje kde jsem skočila na postel a začala jsem brečet do polštáře. Za pár minut tam vtrhne mamka a začne se vyptávat na stupidní otázky "Copak zlatíčkou?!" Ptá se strašně miloučce a to já nesnáším "Nic, nestarej se! Hleď si svýho!" Odseknu a ona se smutným výrazem na tváři odejde z mého pokoje.
Nechci nikoho vidět, chci být sama, nic mi nevychází.. dneska jsem dostala čtyří pětky i přes to, že jsem se šprtala jak něco... nevím čím to je, ale asi tou mojí hroznou náladou. Chci to skončit. Chci ukončit svůj život. Už nechci žít.
Na chvilku si vlezu na facebook a na twitter.. pokecám si tam s mým přítelem Benem a on se se mnou rozešel! Jsem zdrcená.. byl můj celičký život. Byli jsme spolu přes čtyři roky a on mi najednou na facebook napíše, že už mě nikdy nechce vidět.
S nikým nechci mluvit, nikoho nechci slyšet a ani vidět. Nikým, nikoho, nic. Prostě nic. Vezmu si švihadlo, které jsem měla v dobách kdy jsem byla vítězka soutěží ve skákání přes švihadlo. Udělám na něm smyčku a jdu potichu na zahradu, kde švihadlo přivážu k vysokému stromu. Stoupnu na stoličku, utáhnu smyčku těsněji ke krku, chvilku váhám a pak stoličku odkopnu.. asi deset minut se dusím a pak už nevidím nic.. nic než tmu (hůř) než v pytli.

KONEC

Líbilo se?

Snad se vám příběh líbil a zanecháte komentář!
Mějte se!
Zdraví Terka M.

/Jestli se vám příběh a blog líbí, dejte to najevo buď hvězdičkou nebo častými návštěvami. A kdoví? Pokud se mi váš blog bude také líbit, s radostí vás do SBéček vemu.. takže kdo je shání, sem! A neberte to jako reklamu..;)/

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lilly Lilly | E-mail | Web | 11. února 2012 v 18:05 | Reagovat

Neber to osobne, ale neznášam takýto typ ľudí, čo piskujú rodičom a sú rozmaznané -_-

2 Terka Terka | Web | 11. února 2012 v 18:09 | Reagovat

[1]: To ale není o mě! ;))
PS. Já to taky zrovna nemusím, ale hrozně ráda o takové přidrzlosti píšu.;)

3 Miška* Miška* | E-mail | Web | 11. února 2012 v 18:09 | Reagovat

[1]: presne...

4 Lee Lee | Web | 11. února 2012 v 19:10 | Reagovat

Moc pěkné :))

5 Terka Terka | Web | 11. února 2012 v 19:42 | Reagovat

[4]: Děkuji.:D

6 ichbinhieraufewigkeit ichbinhieraufewigkeit | 12. února 2012 v 16:41 | Reagovat

Je to hezky napsaný, akorát si myslím že takoto by to ve skutečnosti neproběhlo ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.