Pohádka o malém chlapci, kterému se nechtělo spát...

30. května 2011 v 16:58 | Terka M. |  Týdenní témata
Byl jednou jeden malý chlapec (Byli mu asi 3 roky) a jmenoval se Lukáš. Všichni ho milovali, ale v noci ho "nesnášeli", protože nechtěl spát. Proto s ním jednou šla maminka k lékaři...
"Dobrý den pane Stevansi!!" Pozdraví maminka.
"Doblý den!" Řekne malý Lukášek svým tenkým hláskem.
"Dobrý... Co Vás ke mě přivádí paní McDonaldová? Lukáš zlobí??"
"Dalo by se to tak říct."
"A co provádí?" Ptá se zvědavě doktor.
"Nechce spát pane doktore..." Maminka zesmutní a z oka jí steče slzička.
Pan doktor Stevans strašně znervózní...
"Co se děje? Je to s ním zlé??" zeptá se maminka se strachem co jí řekne doktor.
"Ani ne..."
"A jak by se to dalo léčit, nevíte??"
"Věděl bych, ale to by musel být Lukáš trochu starší."
"Proboha!!! A co je ten lék??" Vyděsí se maminka.
"Dobře povím Vám to... Ten jediný lék je... LÁSKA."
"Láska? Jste si jistý?? Vždyť má kolem sebe tolik lidí, kteří ho mají rádi!!!"
"Asi jste mu tu lásku ještě nijak nedokázali... Jinak to nedokážu vysvětlit..."
"To bude asi pravda, pane doktore... Proto doma něco zkusíme. Nashledanou!!"
"Nashle!"
"Ahoj!!!" Pozdraví Lukášek.
"Pá Luky!" Podraví doktor "A ať se ti tvojí mamince povede.." Zamumle opatrně, aby ho nikdo neslyšel.
Viz. celý článek



Maminka s Lukym jdou domů od lékaře... Mezitím napíše maminka SMSku...
"Ahoj, už jdeme s Lukášem domů. Připravte Lukymu nějakou hostinu při které bysme mu dokázali jak ho máme rádi. Maminka."
Vzápětí na to ji dojde SMSka...
"Pokusíme se. Kdy přijdete?"
"Asi kolem čtvrté hodiny odpoledne." Odešle zprávu a chytne Lukáška do náručí stejně jako to dělávala když byl ještě malý.
"Do té doby to snad stihneme.Táta."
Maminka přijde z Lukášem domů. Tam na ně celá rodina vybafne a Lukáš utíká do svého pokojíčku, protože se jich bojí...
"Tak to jste teda fakt přehnali! Teď se vás bojí!" řekne maminka naštvaně a utíká za Lukáškem...
"Luky, copak? Ty ses jich lekl?"
"Ne, nevím kdo to byl..."
"To byla přece tvoje milovaná rodina, ty ťunťo..." Chytne ho za nos a sebere mu ho.
"Ahá... Já se jich lekl," Přizná Lukášek "Dej mi ten nos!" Ožene se Luky.
"To chápu... Pojď se ke mě přitulit..." přizve Lukáška a obejme ho...
Pak mu vlepí velkou pusinku a Lukáš usne...
Mamince dojde v čem udělala kdysi a už tolikát chybu - nedala Lukymu pusu na dobrou noc.
Od té doby se měli všichni šťastně a jestli neumřeli, tak se jim vede stále stejně a stále se mají tak rádi jako teď.

Konec pohádky



 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Líbí se Vám mé příběhy?

Ano
Ne
Ujdou

Komentáře

1 ^^Brooke BrokenSmile<3 ^^Brooke BrokenSmile<3 | Web | 31. května 2011 v 16:32

Ano  100% (3)

2 Bubliii Bubliii | Web | 1. června 2011 v 14:36

Tak to se ti povedlo.. :-) poprve co jsem si úrecetla nejakej clanek takhle dlouhej.. :D

3 mersmerize mersmerize | Web | 1. června 2011 v 18:54

povedlo se ti to:)

4 SáraJanka SáraJanka | Web | 2. června 2011 v 21:14

jé, pěkná :-)

5 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 10. června 2011 v 22:37

Konečně se dostávám k tomu, abych poprosila o Tvou pohádku pro blog pohádek pro kulíšky http://pohadky-pro-kulisky.blog.cz. Moc se mi líbila a velmi mě překvapil závěr. Pozitivně a hřejivě :-) Samozřejěm všude bude Tvé jméno a blog. I v profilu pohádek pro kulíšky na facebooku. Prosím, napiš mi třeba na můj email eli.asek@tiscali.cz nebo na můj blog. Děkuji za tým Nedoklubka.

6 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 10. června 2011 v 22:37

Konečně se dostávám k tomu, abych poprosila o Tvou pohádku pro blog pohádek pro kulíšky. Moc se mi líbila a velmi mě překvapil závěr. Pozitivně a hřejivě :-) Samozřejěm všude bude Tvé jméno a blog. I v profilu pohádek pro kulíšky na facebooku. Prosím, napiš mi třeba na můj email eli.asek@tiscali.cz nebo na můj blog. Děkuji za tým Nedoklubka.

8 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 15. října 2011 v 10:45

Prosím Terezo, ozvi se mi na můj email: eli.asek@tiscali.cz Potřebuji urychleně Tvůj souhlas s uveřejněním Tvé pohádky v knize pro kulíšky. Děkuji Edith

Komentáře jsou uzavřeny.